Radíme zadluženým: Jak se bránit proti exekuci

S nařízenou exekucí je spojena řada negativních důsledků. Především se jedná o omezení dlužníkova dispozičního práva s exekucí postiženým majetkem a o navýšení dlužné pohledávky o nemalé náklady exekučního řízení.

Mohlo by vás také zajímat:

• Splatnost pohledávky a její mimosoudní vymáhání
• Soudní vymáhání dlužné pohledávky

Soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení

Uplynutím lhůty k plnění, která vám byla rozsudkem stanovena k zaplacení dlužné pohledávky, se rozsudek stává vykonatelným. Nesplníte-li povinnost uloženou již vykonatelným rozhodnutím dobrovolně, může věřitel podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či na nařízení exekuce na váš majetek. Rozdíl mezi uvedenými formami spočívá v tom, že výkon rozhodnutí lze nařídit a provést jen způsoby uvedenými v zákoně (č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád), tj. srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, příkazem k výplatě z účtu u peněžního ústavu, prodejem movitých a nemovitých věcí, prodejem podniku nebo zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Věřitel jakožto oprávněný v daném případě při podání návrhu volí mezi uvedenými způsoby výkonu rozhodnutí. V případě exekučního řízení soud k návrhu oprávněného nařídí exekuci na majetek povinného, aniž by stanovil, jakým způsobem má být provedena. Způsob provedení exekuce pak volí exekutor, který byl provedením exekuce pověřen.

Důsledky nařízené exekuce

Okamžikem doručení usnesení o nařízení exekuce dlužníkovi, nyní v postavení povinného, nesmí povinný nakládat se svým majetkem, popřípadě s majetkem patřícím do společného jmění manželů. Z uvedeného zákon (zákon č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů o soudních exekutorech a exekuční činnosti – exekuční řád) vylučuje běžnou obchodní a provozní činnost, nakládání s majetkem za účelem uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má povinný vyživovací povinnost a za účelem udržování a správy majetku. Jakýkoli právní úkon, kterým byste porušili uvedenou povinnost se považuje za neplatný, dovolá-li se této neplatnosti exekutor či oprávněný nebo přihlášený věřitel. Za účelem postižení majetku povinného vydává exekutor exekuční příkazy, kterými volí způsob provedení exekuce. Exekutor musí zvolit takový způsob provedení exekuce, který není zřejmě nevhodný s ohledem na výši vymáhané pohledávky. Za zřejmě nevhodný způsob můžeme považovat provedení exekuce prodejem nemovitosti, má-li povinný jiný postižitelný majetek, jehož hodnota je dostačující pro uspokojení vymáhané pohledávky. Exekutorem postižený majetek nesmíte převést na jiného nebo s ním jinak nakládat. Složíte-li v průběhu exekučního řízení u exekutora částku odpovídající výši pohledávky včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněného, zruší exekutor k vašemu návrhu zákaz týkající se nakládání s majetkem včetně konkrétního majetku postiženého exekučním příkazem.

Exekutor může provést exekuci i na majetek patřící do společného jmění manželů, vymáhá-li pohledávku vzniklou ze závazku jen jednoho z manželů, ale vzniklou za trvání manželství. Případné zúžení společné jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění manželů v době vzniku vymáhané pohledávky, nebude mít na prováděnou exekuci vliv a k uvedené smlouvě o zúžení společného jmění se nepřihlédne.

Náklady exekuce

S nařízenou exekucí vzniká povinnost k úhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněného. Konkrétní výši nákladů exekuce exekutor určí v exekučním příkaze k úhradě nákladů exekuce, na základě kterého pak tyto vymáhá. Proti exekučnímu příkazu k úhradě nákladů exekuce můžete do osmi dnů od doručení podat u exekutora námitky. Nejčastějším důvodem pro jejich podání je popření výše nákladů exekuce. Výši odměny a náhrad hotových výdajů exekutora upravuje vyhláška č. 330/2001 Sb., dle které je výše odměny exekutora odvislá od výše exekutorem vymoženého plnění. Z peněžitého plnění ve výši do 3.000.000,- Kč činí odměna 15%, minimálně však 3.000,- Kč. Vedle uvedené odměny náleží exekutorovi náhrada hotových výdajů v paušální částce 3.500,- Kč. Překročí-li exekutorovy výdaje paušální částku, má nárok na náhradu hotových výdajů v plné výši s tím, že tyto musí prokázat. Náklady právního zastoupení oprávněného upravuje vyhláška č. 484/2000 Sb., dle které se výše odměny opět odvíjí od výše dlužné pohledávky obdobně jako v případě nákladů soudního řízení s tím, že v exekučním řízení je sazba odměny oproti nalézacímu řízení snížena na polovinu.

V této souvislosti nutno zmínit, že s usnesením o nařízení exekuce vám exekutor zašle i výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, ve které vyčíslí vymáhanou pohledávku včetně nákladů oprávněného a snížených nákladů exekuce. Zaplatíte-li takto vyčíslenou pohledávku do 15-ti dnů, vydá exekutor exekuční příkaz k úhradě nákladů exekuce, jehož právní mocí bude exekuce provedena. Splněním uvedeného dochází k zániku zákazu nakládání s majetkem. Také tímto ušetříte výdaje na náklady exekutora, neboť zmíněné snížené náklady exekuce činí 50% z vypočtené sazby odměny exekutora podle výše vymáhaného plnění.

Obrana proti nařízené exekuci

Proti usnesení o nařízení exekuce i proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se můžete bránit odvoláním do 15-ti dnů ode dne jeho doručení s tím, že v odvolání lze namítat pouze skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce, kterými jsou například nevykonatelnost exekučního titulu, věcná legitimace oprávněného a povinného či prekluze přiznaného práva. K jiným skutečnostem soud nepřihlíží a odvolání odůvodněné jen těmito odmítne. V exekučním řízení již tedy nelze zkoumat otázku oprávněnosti nároku oprávněného. Stejně tak nebude soud při rozhodování o exekuci zkoumat vaše majetkové poměry.

Je-li exekuce již nařízena, můžete u pověřeného soudního exekutora podat návrh na odklad exekuce, kterému bude vyhověno, budou-li pro odklad exekuce splněny zákonné předpoklady. Splnění zákonných předpokladů má zamezit pouhému svévolnému bránění práva za účelem oddálení vymožení předmětného nároku. Pro posouzení návrhu na odklad exekuce proto bude rozhodné vaše aktuální postavení, ve kterém jste se ocitli bez své viny a v důsledku kterého by provedení exekuce mohlo mít pro vás či vaši rodinu zvláště nepříznivé následky. Tento stav však musí mít pouze přechodnou povahu a dále musí být splněn předpoklad, že odkladem exekuce nebude oprávněný vážně poškozen. Vyhoví-li exekutor či exekuční soud vašemu návrhu, uvede ve svém rozhodnutí také dobu, po kterou se exekuce odkládá. Během uvedené doby exekutor nečiní žádné úkony k provedení exekuce.

V rámci nařízené exekuce se můžete bránit také návrhem na zastavení exekuce a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy jste se dozvěděli o důvodu zastavení exekuce. Výčet důvodů, pro které lze exekuci zastavit upravuje občanský soudní řád. Jedním z důvodů pro zastavení exekuce je nevykonatelnost rozhodnutí, podle kterého byla exekuce nařízena či samotný zánik práva přiznaného rozhodnutím nejčastěji v důsledku zaplacení dlužné pohledávky.

Není-li exekuce ukončena z důvodu zamítnutí návrhu na její nařízení či jejím zastavení, končí zásadně vymožením ve chvíli, kdy byla vymožena dlužná částka a veškeré náklady exekuce. O skončení exekuce vydává exekutor oznámení, které zasílá všem orgánům a osobám, které probíhající exekuci evidovaly nebo jim byla v rámci exekuce uložena nějaká povinnost.

Autorka působí jako právnička advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.