Na reformě penzí vydělají hlavně lidé s vyššími příjmy,uvedl fond

Pro středněpříjmové kategorie, kde se plat pohybuje v rozmezí 20.000 až 40.000 korun měsíčně, bude podle fondu záležet především na tom, jak dlouho si budou na individuálních účtech ve druhém pilíři spořit. Vyvedení peněz začíná být výhodné při minimálně patnácti letech spoření. Závisí přitom také na míře výnosu. Například lidem s průměrným příjmem okolo 23.000 korun měsíčně se při čistém výnosu jedno procento vyvedení peněz ze státního pilíře, takzvaný opt-out, vyplatí až po přibližně 27 letech spoření. Při výnosu čtyři procenta se tato doba zkrátí na 15 let.

"Čistým výnosem míníme výnos nad poplatky a inflaci," řekl Svoboda. Čistý výnos ve výši čtyř procent přitom podle něj znamená, že by se vložené prostředky zhodnotily ve skutečnosti o sedm procent, což se nedá v mnoha případech očekávat.

Podle důchodové reformy plánované vládou si lidé budou moci od roku 2013 převádět ze státního průběžného systému do soukromých účtů tři procentní body ze sociálního pojištění. To nyní činí 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou pro vlastní spoření části odvodů bude, že si k nim lidé přidají ještě částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.

Na výběr přitom budou mít lidé čtyři možnosti investování peněz s různým rizikem. Penzijní společnosti tak budou spravovat jejich peníze ve čtyřech fondech - všeobecném, který má investovat do státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v penzijní kalkulačce předpokládá, že fondy budou mít následující výnosy: fond státních dluhopisů dvě až tři procenta, konzervativní fond tři až čtyři procenta, vyvážený fond čtyři až sedm procent a dynamický fond pět až sedm procent. Lidé si budou moci zvolit, zda si chtějí penzi nechat vyplácet doživotně, nebo po dobu 20 let s možností dědit nárok na ni.

ČSOB Penzijní fond Stabilita provedl několik modelových výpočtů, aby zjistil, za jakých podmínek bude spoření výhodné. Při čistém výnosu jedno procento a 20 letech, po které by byla penze vyplácena, se opt-out vyplatí lidem s vyššími příjmy nebo lidem se středními příjmy, kteří budou spořit minimálně 25 let. Pro nízkopříjmové občany může být výhodnost spoření i při dlouhém horizontu nejistá.

Pokud by byl čistý výnos dvě procenta, dojde ke zkrácení potřebné doby spoření zhruba o pět let. Opt-out může být výhodný i pro lidi s nízkými příjmy, ale při minimální době spoření 30 let.

Pro nízkopříjmové občany je podle Svobody výhodnější, pokud si ponechají všechny prostředky ve státním průběžném pilíři a své peníze si budou spořit ve třetím pilíři, tedy nynějším systému penzijního připojištění. Budou tak mít vyšší penzi. Naopak pro lidi s vysokými příjmy je výhodnější využít vyvedení prostředků do druhého pilíře než spořit si svá dvě procenta ve třetím pilíři.

Navrhovaná doba 20 let výplaty penze je přitom podle Svobody příliš dlouhá. "U dvacetileté penze bychom nemohli lidem s čistým svědomím doporučit, aby do opt-outu šli," řekl. Navrhuje, aby se minimální doba výplaty penze zkrátila aspoň na 15 let. Spoření ve druhém pilíři při čistém výnosu jedno procento by bylo při 32 letech spoření výhodnější i pro lidi s nízkými příjmy.

"Druhá věc ke zvážení je nezůstávat u systému tři plus dvě procenta," řekl Svoboda. Pokud by si lidé mohli ze státního průběžného pilíře vyvést na individuální účty vyšší částku, zatraktivnilo by to druhý pilíř.