Dlouhý: Letos definitivně skoncujeme s finanční krizí

Předpověď vychází z dat WEO (World Economic Outlook) Mezinárodního měnového fondu, dat Eurostatu, Ameco a předpovědí společnosti Consensus Economics.

Nemluvme o krizi celé EU. Jednotlivé státy mají různé problémy

V zemích střední a východní Evropy bude oživení nerovnoměrné a rozdíly budou dány dvěma faktory: jednak veřejnými dluhy a deficity státu, a jednak finanční situací domácností a bank.

„Kdyby mi někdo řekl, že za dvacet let bude naše zadluženost a zadluženost Evropské unie v procentu HDP taková, tak bych se tomu tenkrát smál, že ten člověk je blázen. Čekal jsem naprosto opačný graf,“ prohlásil Dlouhý.

Velkým problémem budou podle něj stále takzvané periferní země Evropské měnové unie, kterými myslí Řecko, Maďarsko, Portugalsko a Španělsko, které budou Evropu nadále zatěžovat a očekává se v nich další stagnace, případně jen velmi nízký růst.

Krize se v těchto zemích, jak ukazuje například Portugalsko, nezklidnila. Úroková rozpětí zůstávají velmi vysoká a ratingy těchto zemí se snižují.

Každá z těchto zemí má trochu jiné problémy, ale ve všech bude nutné řešit problém s konkurenceschopností a strukturální reformy, které jsou nutné i v dalších státech EU.  Bude nutné jít cestou nejen stabilizace veřejného dluhu, ale i oddlužování a velkých výdajových škrtů.
V těchto zemích bude  docházet k prudkému poklesu cen nemovitostí a hlavní překážkou bude pomalý růst.

Nejedná se však o krizi celé Evropské unie. U evropské sedmadvacítky se očekává zvýšení růstu HDP o 0,2 procenta. Komplikovanou ovšem zůstává přeshraniční expozice.

Omezená síla ECB

„Nikdo pořádně neví, kolik německé a francouzské banky mají ve svých rozvahách problematických úvěrů a dalších finančních nástrojů na pokrytí úvěrů portugalských a především španělských bank. A není úplně jasné do jaké míry je či není vyčerpatelná síla Evropské centrální banky, která poskytovala a pořád poskytuje mimořádnou likviditu především bankám periferních zemí,“ říká Dlouhý.

Mimo periferní země se očekává oživení, nárůst poptávky domácností, v Německu, Skandinávii a některých dalších zemích rovněž nárůst soukromých investic. Nejlepší postavení budou mít vývozci kapitálových statků a investic (Německo, Skandinávie, Severní Itálie) a subdodavatelé pro zpracovatelský průmysl ze střední a východní Evropy (Polsko, Česká republika, Slovensko, mnohem méně, ale i přesto Maďarsko).

Složitá je i situace v Polsku: „Problém je, že dluh se brzy přiblíží k jejich ústavnímu limitu, to je šedesát procent HDP, a zákon říká, že pokud bude dluh v Polsku v jednom roce padesát pět procent, v příštím roce jakákoliv polská vláda ze zákona musí přeložit vyrovnaný rozpočet. Což znamená buď zvýšení daní, nebo seškrtání výdajů.“ Polsko je také podle Dlouhého velkým kandidátem na problémy v budoucnu.

Průměrná evropská inflace by měla zůstat v následujících dvou letech spíše stabilní. Euro podle Dlouhého přežije.

Světová ekonomika zažije inflaci

Dlouhý se domnívá, že z nejhoršího jsme už venku. Během roku 2011 sice ještě očekává mírné globální zpomalení, ale od roku 2012 už má dojít k ekonomickému probuzení a zrychlení. Celá světová ekonomika by se podle něj měla v příštích letech začít vyvíjet lépe, než jaký byl trend posledních dvaceti let. Mezi jednotlivými státy budou ale stále velké rozdíly.

Inflace se bude ve vyspělých ekonomikách zvyšovat, bude se stabilizovat kolem tří procent, přičemž rozvíjející se ekonomiky budou mít inflaci větší.

Nezaměstnanost zůstane v příštích třech letech stále poměrně vysoká, ale bude mít rovněž klesající tendenci a v roce 2013 by měla být jen o něco málo vyšší než v roce 2008.

Stále ale bude stoupat veřejný dluh. Z osmdesáti procent HDP vyroste do roku 2013 na sto procent.

Americké obavy

V USA se v letech 2011 až 2012 se může růst HDP přiblížit až ke čtyřem procentům. Bude nižší míra úspor, protože lidé začnou více utrácet. Situace na trhu s nemovitostmi bude nadále špatná a jejich ceny budou klesat. Stejně jako v jiných zemích hrozí i zde nebezpečí protekcionismu před zahraniční konkurencí. Obecně má Dlouhý ze stavu americké ekonomiky obavy, protože nevidí politický konsensus jak nakládat s obrovským zadlužením.

U Brazílie klesne HDP ze 7,5 procent v roce 2010 na 4,3 procenta do roku 2012. Čína a Indie budou rovněž stagnovat, zde se očekává „jen“ zhruba osmiprocentní růst.

Rusko, Čína a další

Rychlejší růst se naopak očekává v Rusku, ze současných 4 procent na 5,6 procent v roce 2012. V rozvíjejících se zemích, a především Číně, hrozí přehřátí ekonomiky a nebezpečí příliš razantních restrikcí, kterými byly například nedávné kroky Čínské národní banky.

Velkou Británii považuje Dlouhý za nečitelnou a podle něj u ní může dojít k výkyvům nahoru i dolů. Očekává zde rovněž zvyšující se inflaci.

Rizika vidí Dlouhý v doznívajících šocích globální ekonomické krize a mimořádně hlubokém přizpůsobení rozvah ve veřejné i soukromé sféře, tedy v seškrtávání výdajů. Celkově je ale optimista a letošní rok považuje za poslední rok finanční krize.