Obce asi dostanou kompenzace za průzkum pro jaderné úložiště

Průzkumné práce v každé lokalitě mají podle předlohy trvat maximálně dva roky, měly by skončit v letech 2015 až 2016, řekl poslancům ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Dotčené obce by podle něj měly za prováděné průzkumné práce obdržet celkovou částku zhruba 30 milionů korun ročně.

Peníze budou poskytovány od okamžiku schválení příslušného průzkumného území. Zahájení průzkumu ale bude záležet na souhlasu příslušných obcí. Kocourkův stínový protějšek z opoziční ČSSD Milan Urban uvedl, že v dosavadních místních referendech výstavbu úložiště neodmítlo v nejlepším případě 2,5 procenta lidí. Návrh nicméně označil za spravedlivý vůči obcím. Ministr zopakoval, že příspěvek za jisté znevýhodnění by znamenal pro obce stabilní příjem k jejich rozpočtu.

Příspěvky by byly podle novely vypláceny z jaderného účtu, na kterém se nahromadily nevyužité finanční prostředky kolem 15 miliard korun. Vzhledem k tomu, že na tento účet každoročně přibývá přibližně 1,3 miliardy korun, nebude schválení novely znamenat výdaje pro státní rozpočet.

Průzkumné práce se mají podle novely uskutečnit ve čtyřech ze šesti zvažovaných lokalit, jimiž podle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) jsou Březový potok a Čertovka v Plzeňském kraji, Čihadlo a Magdaléna v Jihočeském kraji a Horka a Hrádek na Vysočině. Novela nespecifikuje, ve kterých lokalitách průzkum bude, poslancům to neupřesnil ani Kocourek.

Česko v současnosti vyhořelé jaderné palivo skladuje v meziskladech. Dva jsou na Vysočině v Jaderné elektrárně Dukovany, další je v Temelíně. Vyjednávání o lokalitách vhodných pro ukládání vyhořelého jaderného paliva v ČR trvá už více než deset let a většina dotčených obcí se k němu staví odmítavě. Vhodné místo pro úložiště jaderného odpadu stát vybírá od roku 1993. Do roku 2025 chce stanovit konečnou variantu. O pět let později se má začít stavět. Úložiště spustí provoz v roce 2065.