Německo prý považuje restrukturalizaci řeckého dluhu za nezbytnou

"Restrukturalizace je podle mého názoru jediná cesta, kterou se Řecko může vydat, aby pocítilo nějakou úlevu a aby se věřitelé mohli dál podílet na řešení řeckého problému," řekl listu poradce německé vlády Lars Feld. Ten je jedním z pěti takzvaných moudrých mužů, kteří radí německé vládě v ekonomických záležitostech.

Feldův komentář odpovídá názoru, který nyní zopakoval předseda poradního výboru německého ministerstva financí Clemens Fuest. Řeckému listu Realnews řekl, že země musí dluh restrukturalizovat nejpozději do dvou let, respektive do dubna 2013.

"Myslím si, že bez obrovské pomoci ze zahraničí Řecko není schopno dluh splatit," poznamenal Fuest. "Pokud k restrukturalizaci nedojde, nejistota kolem budoucnosti řecké ekonomiky zpomalí její růst," řekl Fuest. Evropští lídři už se podle něj začali připravovat i na takovou eventualitu, ačkoliv to oficiálně nepřiznávají.

"Oni o restrukturalizaci řeckého dluhu nemluví otevřeně, protože to by přispělo k ještě větší nejistotě a ke spekulacím na trzích," řekl poradce. Feld poznamenal, že upřednostňuje restrukturalizaci, i když Evropská centrální banka je proti, a to z toho důvodu, že další úsporná opatření už by Řecku znemožnila nastartovat hospodářský růst. Navíc lidé už podle něj nejsou ochotni přistoupit na další utahování opasků, když nevidí světlo na konci tunelu.

ECB podle Felda nechce státní bankrot Řecka připustit, protože se obává, že pro trhy to bude signál, že se dluhové problémy rozšíří na další země na okraji eurozóny. "Je nutné velmi vážně brát v úvahu obavy z toho, že trhy mohou říci, že když dnes restrukturalizuje Řecko, zítra to bude Irsko a pak i Portugalsko a Španělsko," podotkl Feld. Klíčová je tedy otázka, jak zajistit, aby se restrukturalizace dluhů týkala skutečně jen Řecka a z něj se nerozšířila dál.

Členové bankovní rady ECB Jürgen Stark a Lorenzo Bini-Smaghi před snahou o restrukturalizaci řeckého dluhu varují. Takový krok by podle něj zdevastoval řecký bankovní systém a poškodil důvěryhodnost Evropy. Podobně vidí situaci také oficiální řecká místa. Ministr pro místní rozvoj a konkurenceschopnost Michalis Chrysochoidis v rozhovoru s listem Etnos řekl, že restrukturalizace by nebyla dobrým signálem pro eurozónu, ani pro řeckou ekonomiku.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která přijala zahraniční finanční pomoc, aby se vyhnula riziku insolvence. Země tak nyní čerpá tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč), který jí poskytla Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Zadlužení Řecka do konce letošního roku patrně vystoupí až na 340 miliard eur (asi 8,2 bilionu Kč), což bude odpovídat asi 150 procentům HDP.