Podle informací v insolvenčním rejstříku své pohledávky vůči OP nárokuje 555 věřitelů. Celkem žádají 2,15 miliardy korun. OP už loni koncem srpna ukončil sériovou výrobu. Poslední funkční částí podniku je výroba na míru. V současné době OP zaměstnává asi 200 lidí. V dobách, kdy podnik provozoval své pobočné závody, pro něj pracovalo až 10.000 lidí.
Někdejší největší tuzemská oděvní firma byla v konkurzu od loňského května. OP do něj poslal brněnský samosoudce Jan Kozák, protože nikdo nepředložil reorganizační plán. Jeho kolegyně z brněnského soudu Eva Krčmářová konkurz v prosinci zrušila z podnětu žaloby největšího věřitele OP, České spořitelny (ČS), podle níž bylo insolvenční řízení Kozákovi přiděleno v rozporu se zákonem o soudech a soudcích.
Rozhodnutí Krčmářové potvrdil začátkem dubna olomoucký vrchní soud, když zamítl odvolání druhého největšího věřitele OP, společnosti Pyrghos Lefkos. Kvůli rozhodnutí o zrušení konkurzu se zastavil připravovaný prodej majetku OP, jehož hodnota klesá. Ještě loni v lednu měl OP podle odhadu znalecké firmy cenu asi 1,17 miliardy korun, v současnosti to může být o stovky milionů méně.
Podle mnohých věřitelů textilky úpadek Oděvního podniku nelze de facto řešit reorganizací, nýbrž pouze konkurzem. Žádný z věřitelů nebude podle nich mít zájem předložit reorganizační plán, OP tak prý stejně skončí v konkurzu.
Podle verdiktu vrchního soudu má nyní předseda Krajského soudu v Brně rozhodnout, kterému soudci kauzu OP přidělí. "Předseda zatím nerozhodl, protože dosud nemáme rozhodnutí vrchního soudu písemně. Dokud nenabude právní moci, předseda není k ničemu vázán. Případ tak zatím mám nadále na starosti já. Vzhledem k námitce podjatosti vůči mé osobě jsou veškeré úkony prakticky na nule," řekl dnes ČTK Kozák.
Kauzou Oděvního podniku se zabývalo hned několik soudů. U Ústavního soudu ČS a firma Reico Investment Alfa však se stížností na soudce Kozáka uspěly. Podle Ústavního soudu nedostatečně odůvodnil to, že ČS a OP spolu tvořily koncern.