ANALÝZA: Silné euro je černý mrak na středoevropské obloze

Maďarský forint ztratil od začátku roku vůči euru více než sedm procent, přičemž těžké ztráty zažil hlavně minulý týden. Ve středu pak vláda po konzultaci s centrální bankou překvapivě devalvovala centrální paritu měny o 2,2 procenta na 282,36 forintu za euro. Také zlotý si od ledna pohoršil zhruba o devět procent. Jen česká a slovenská koruna jsou prozatím více méně stabilní.  
Pokles domácí měny může zlepšit konkurenceschopnost vývozců, s největší pravděpodobností tím ale nevyváží negativní vliv silného eura na hospodářský růst.  
"Je to klíčové téma. A pohyby na vrub eura z posledních dní částečně vyplývají také z obav, že silnější euro zbrzdí růst eurozóny," řekl Adam Slater, analytik pro rozvíjející se trhy z Crédit Agricole Indosuez. 
"Není pochyb, že silné euro je pro region celkově negativní a bude tížit tamní trhy i v příštích měsících." 
Slater uvedl, že jeho banka nyní pracuje na revizi odhadu kursů hlavních středoevropských měn pro konec roku, který vezme v úvahu horší výhled hospodářského růstu především v Německu. 
  
ČESKO A MAĎARSKO JSOU NEJZRANITELNĚJŠÍ 
Také alalytici z UBS Warburg soudí, že rostoucí euro může přivodit další oslabení středoevropských měn.  
"Celkově vzato, negativní důsledky silného eura převáží ty pozitivní, zvláště v případě České republiky a Maďarska," uvedl Reinhard Cluse, regionální specialista z UBS Warburg. 
Obě ekonomiky jsou relativně otevřené a silně závislé na vývozu do Evropské unie. Přibližně 77 procent českého exportu míří do zemí nynější patnáctky, v případě Maďarska dosahuje tento podíl 75 procent.  
UBS před časem zvedla cílový kurs eura na konci roku na 1,25 dolaru z 1,20 dolaru a pro konec roku 2004 dokonce na 1,32 z 1,25 dolaru. Rozhodla se proto také k přehodnocení 
středoevropských pozic.  
"Soudíme, že (maďarská centrální banka) bude mít co dělat, aby uhájila interval 244 až 247 za euro, v němž se forint obchodoval od února do poloviny května," uvedla banka v analýze.  
Na středeční zprávu o devalvaci centrální parity přitom forint reagoval propadem na 268 za euro z předchozích 255. Také další měny z regionu oslabily.  
Předpověď pro českou korunu ponechala UBS na 31,5 za euro, protože předpokládá, že ji bude i nadále držet nad vodou silný příliv zahraničních investic. Současně zdůraznila, že koruna závisí na portfoliových investicích podobně jako forint.  
Pesimisticky se UBS staví k výhledu polské měny, přestože právě zlotý není tak úzce spojen s eurem a už v poslední době utrpěl větší ztráty než zbytek regionu.  
Polská ekonomika je navíc uzavřenější a nebude zřejmě pod takovým tlakem na oslabení měny, aby zůstala konkurenceschopná.  
  
OBAVY Z ROZPOČTU, EURA 
Zhoršující se vyhlídky hospodářského růstu v západní Evropě prohloubí mezi investory obavy z masivních rozpočtových deficitů většiny budoucích členských zemí EU, jež mohou zbrzdit jejich přijetí do měnové unie.  
"Středoevropský export táhne silná poptávka v eurozóně. Pokud euro stoupá a zpožďuje tamní oživení, znamená to i horší růstové vyhlídky (kandidátských zemí)," soudí Marco Annunziata, hlavní ekonom pro rodící se trhy v Evropě z Deutsche Bank. 
Pomalejší ekonomický růst by ale také zkomplikoval fiskální pozici střední Evropy, a znovu oddálil termín, kdy budou schopny zavést euro.  
Jsou tu ale i uklidňující faktory. Slabší dolar pomáhá zlevnit dovoz ropy. V období nízkých úrokových výnosů navíc region nabízí relativně zajímavou prémii, a bude tak i nadále přitahovat investory, kteří chtějí rozmístit portfolio nejen na trhy nejvyspělejších zemí.

Autor: James Thornhill, Přeložil: Jan Korselt
Reuters, 4.6.2003