Britská vláda předpokládá, že díky nové dani vybere zhruba tři miliardy liber, tedy 81 miliard korun. Do značné míry je to ale kontroverzní krok, který legitimizuje "bezejmenná" tajná konta bohatých Britů. Vláda se tak k nim bude chovat shovívavěji než v případě obyčejných občanů. Podle zastánců 50procentní daně jde ale o pragmatický krok, který umožní získat příjmy od investorů, kteří by nejspíš nikdy nebyli odhaleni.
Britsko-švýcarská dohoda již vyvolala kritiku Lichtenštejnska, které je rovněž považováno za daňový ráj. Lichtenštejnsko kritizuje Švýcarsko, že jeho postup pohřbil amnestii, kterou Británie dala svým občanům s účty v knížectví před dvěma lety. Londýn již připustil, že časem se zaměří i na účty v Lichtenštejnsku.
Švýcarsko výměnou za svojí ochotu připustit zdanění tajných účtů získá lepší přístup na trh pro svoje banky. Podle Andrew Watta, šéfa daňové poradenské společnosti Alvarez & Marsal Taxand UK, by podobná dohoda byla ještě před dvěma nebo třemi lety naprosto nemyslitelná. "Jakkoliv se vám může zdát dohoda neadekvátní a přesto, že představuje jen malý záblesk světla, je stále úžasná," uvedl Watt.
Je možné předpokládat, že mnoho lidí se po dohodě mezi Británií a Švýcarskem rozhodne přesunout svoje finanční prostředky do některého z "bezpečnějších" daňových rájů, například do Singapuru, Hongkongu či do Dubaje. Počet podobných území se ale stále zmenšuje jako důsledek pravidel proti praní špinavých peněz či postupné destrukce bankovního tajemství, na nichž se před dvěma lety dohodla skupina 20 největších ekonomik světa (G20).