Nákup více než 90 tun kovu způsobil, že Mexiko má nyní v rezervách asi 3,22 milionu troyských uncí (oz; 31,1 gramu) zlata, zatímco na konci ledna mělo 220.000 uncí.
Světová rada pro zlato (WGC) už dříve upozornila, že nejvíce zlata podle jejích předpokladů budou v nadcházejícím období nakupovat centrální banky zemí z kategorie takzvaných rozvíjejících se trhů. Mezi tyto země patří i Mexiko.
Cena zlata se už asi deset let nepřetržitě zvyšuje. Zatímco v roce 2000 jedna troyská unce zlata stála asi 270 dolarů za troyskou unci, za dalších pět let se zvýšila na zhruba 420 dolarů. Za další zhruba tři roky už stála 1000 dolarů a za další tři roky, což je letos, už se cena kovu zvýšila nad 1500 dolarů za troyskou unci.
Za vytrvalým růstem ceny žlutého kovu, jak se zlatu přezdívá, jsou obavy z inflace. Ty podporuje současná politika americké centrální banky (Fed), která spočívá v citelné expanzi měnové báze. Fed nakupuje státní dluhopisy s delší dobou splatnosti, aby podpořil ekonomiku, za tímto účelem ale také tiskne další peníze, a postupně tak oslabuje americkou měnu.
Snahou zahraničních centrálních bank je odklon od dolarových rezerv, aby se chránily před dalším očekávaným poklesem kurzu dolaru. Alternativou pro ně často bývá právě nákup zlata jako uchovatele hodnot.
Test Volkswagen Golf 1.5 TSI People: Lidovka
„Elektrická mobilita je budoucnost, o tom není pochyb. Každý, kdo tvrdí opak, poškozuje náš průmysl.“ A proto přijdou plošné evropské dotace
Našli jsme deset absolutně neznámých automobilů současnosti. Dokážete uhodnout alespoň polovinu?
Dvě i čtyři doby, tři a čtyři válce: Saab 96 se stal vozem pro individualisty, a to i v Československu
Elektromobil jako ojetinu nikdo nechce. Velký český autobazar skončil s jejich nákupem i prodejem
