Nord Stream končí stavbu první větve plynovodu pod Baltem

Nord Stream bude mít dvě zhruba paralelní větve a jeho celková roční kapacita z ruského přístavu Vyborg do německého přístavu Greifswald dosáhne 55 miliard krychlových metrů plynu. Stavba jednoho potrubí trvala zhruba rok a druhá větev by měla být dokončena v dubnu příštího roku, řekl agentuře Reuters náměstek ředitele pro výstavbu plynovodu Ruurd Hoekstra.

Po spojení tří trasových zón a otestování potrubí se bude první část plynovodu postupně plnit plynem. V říjnu by hustota měla dosáhnout úrovně požadované pro dodávky. První větev bude mít roční kapacitu 27 miliard kubíků.

Do tří zón musel být plynovod rozdělen kvůli své extrémní délce. Tato technologie byla použita už pro výstavbu plynovodu Langeled o délce 1166 km z norské části Severního moře do Británie. Nord Stream je největším ruským plynovodem postaveným po rozpadu Sovětského svazu a stát má celkem 7,4 miliardy eur (179 miliard Kč).

Projekt vyvolal nevoli v Polsku a na Ukrajině, které plynovod záměrně obchází. Varšava a Kyjev se obávají, že německo-ruská spolupráce bude na úkor střední a východní Evropy.

Podle zastánců projektu však nákladná výstavba plynovodu prokazuje svou oprávněnost častými spory mezi Ruskem a Ukrajinou, které v minulosti vedly k dočasným výpadkům dodávek do Evropy. Tvrdí také, že Rusko přepravu dosavadními plynovody přes východní a střední Evropu neomezí, protože plyn do Nord Streamu bude proudit z nových polí v severním Rusku.

Nord Stream vyvolával kritické reakce už proto, že je dílem monopolního vývozce ruského plynu Gazprom, nynějšího ruského premiéra Vladimira Putina a jeho velkého přítele, bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který je nyní předsedou dozorčí rady konsorcia podílníků Nord Streamu. Gazprom má v projektu podíl 51 procent, po 15,5 procenta drží německé společnosti E.ON Ruhrgas a BASF-Wintershall a menší podíly vlastní francouzská GDF Suez a nizozemská Gasunie.