Přijetí úpravy by znamenalo, že v případě méně lidnatých statutárních měst by se daň mohla zvýšit. V současnosti platí tento koeficient 3,5, který lze zvýšit až na 4,5, jen pro města nad 50.000 obyvatel. Města s nižším počtem lidí mají koeficient 2,5 a mohou jej zvýšit na 3,5.
Některá statutární města se obávají, že pokud by se podle výsledků letošního sčítání lidu počet jejich obyvatel snížil, klesly by kvůli tomu jejich příjmy. Úpravu navrhla Ivana Řápková z ODS, bývalá primátorka Chomutova.
Cílem vládní novely bylo vyjasnit zdanění takzvaných plošných staveb, tedy pozemků zpevněných stavbou bez svislé nosné konstrukce. Nemají už být předmětem daně ze staveb, ale budou podléhat sazbě daně z pozemků. Daň bude představovat podle druhu podnikání buď korunu nebo pět korun za metr čtvereční zpevněné plochy pozemku, což je polovina dosavadní sazby. Kvůli změně kvalifikace se už na ně také nebude vztahovat koeficient 1,5, o který obce zvyšují daň u budov. Podle Kalouska novela ulehčí život nejen správcům daně z nemovitosti, ale také plátcům.
Protože se mění pouze zařazení těchto ploch do jiné sazby, ale nemění se jejich rozsah, nebudou muset poplatníci zjišťovat jejich novou výměru. Budou ale muset podat daňové přiznání, ve kterém tyto plochy zařadí do daně z pozemků. Nový režim zdanění se týká pouze těch pozemků v katastru, které jsou vedeny jako ostatní plocha, zastavěná plocha a nádvoří. Netýká se pozemků zemědělské půdy, půdy hospodářských lesů i rybníků.