Oděvnímu podniku Prostějov loni vzrostla ztráta na 408 mil. Kč

06.05.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Prostějov 6. května (ČTK) - Zkrachovalému prostějovskému Oděvnímu podniku (OP) loni meziročně vzrostla ztráta ze 362,8 milionu na 408,4 milionu korun. Jeho čistý obrat dosáhl 471,1 milionu korun. ČTK informaci získala ze zprávy insolvenčního správce podniku zveřejněné v insolvenčním rejstříku. Podle informací z něj své pohledávky vůči OP nárokuje 555 věřitelů. Celkem žádají 2,15 miliardy korun. OP už loni koncem srpna ukončil sériovou výrobu. Poslední funkční částí podniku je výroba na míru.

Někdejší největší textilní firma v zemi hospodařila se ztrátou i začátkem letošního roku. Podle zprávy insolvenčního správce v období od začátku ledna do konce března její propad činil více než 52 milionů korun. Obrat firmy v tomto období dosáhl 48,4 milionu korun.

OP je již od ledna minulého roku v insolvenci. Brněnský samosoudce Jan Kozák ho původně poslal v loni v květnu do konkurzu, protože nikdo nepředložil reorganizační plán. Jeho kolegyně z brněnského soudu Eva Krčmářová však konkurz v prosinci zrušila z podnětu žaloby největšího věřitele OP, České spořitelny (ČS), podle níž bylo insolvenční řízení Kozákovi přiděleno v rozporu se zákonem o soudech a soudcích.

Rozhodnutí Krčmářové potvrdil začátkem dubna olomoucký vrchní soud, když zamítl odvolání druhého největšího věřitele OP, společnosti Pyrghos Lefkos. Řízení se tak vrátilo do fáze reorganizace. Kvůli tomu se zastavil připravovaný prodej majetku OP, jehož hodnota klesá. Ještě loni v lednu měl OP podle odhadu znalecké firmy cenu asi 1,17 miliardy korun, v současnosti to může být o stovky milionů méně.

Podle mnohých věřitelů textilky úpadek Oděvního podniku nelze de facto řešit reorganizací, nýbrž pouze konkurzem. Žádný z věřitelů nebude podle nich mít zájem předložit reorganizační plán, OP tak prý stejně skončí v konkurzu.

OP v současné době zaměstnává podle zprávy insolvenčního správce asi 400 lidí. V dobách, kdy podnik provozoval své pobočné závody, pro něj pracovalo až 10.000 lidí.

orv jpt

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK