Aktiva Sazky činila koncem minulého roku do 15 miliard Kč, řekl ČTK mluvčí společnosti Jan Tuna. Přesná auditovaná čísla budou zveřejněna po valné hromadě Sazky 31. května. Naprostá většina terminálů Sazky podle Tuny stále funguje, mimo provoz není pouze naprostá menšina terminálů těch obstaravatelů, kteří buď zadržují tržby, nebo požádali o ukončení obstaravatelské smlouvy. Tržby Sazky jsou současnou situací ovlivněny, dodal s tím, že konkrétní aktuální tržby Sazka stejně jako jakákoliv jiná firma nezveřejňuje.
Řada přihlášených pohledávek je nyní sporných. Městský soud v Praze eviduje ode dneška například již třetí více než osmimiliardovou pohledávku, kterou tentokrát přihlásila lichtenštejnská společnost Oldeira Anstalt a její výše činí opět 8,128 miliardy Kč. Je tedy identická s výši pohledávky občanského sdružení Zelený ostrov (OSZO) a kyperské Alfa Capital Holdings. Ta také přihlásila pohledávku jako podmíněnou a jako důvod jejího přihlášení uvedla smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou s OSZO. To ji ovšem podalo také, což však jeho akcionáři zpochybnili.
O platnosti řady pohledávek zřejmě rozhodnou soudy. Seznam všech pohledávek předá soud insolvenčnímu správci Josefovi Cupkovi. Ten je rozdělí na sporné a nesporné a jejich soupis by měl předložit 15 dní před prvním zasedáním věřitelského výboru, tedy 11. května. Přihlášení pohledávek z dluhopisů je důležité pro to, že při první schůzi věřitelů 26. května bude mít největší slovo věřitel s největším procentem pohledávek. Zatímco proti nesporným pohledávkám není odvolání, u sporných se může spustit takzvané incidenční řízení. Pokud by se při něm ukázalo, že pohledávka není oprávněná, bude muset majitel pohledávky požadovanou sumu do majetkové podstaty doplatit. Městský soud v Praze dnes také uložil Cupkovi, aby mu předložil do 18. května zprávu o hospodářské situaci společnosti.
Sazka se do insolvence dostala kvůli problémům se splácením výstavby O2 areny. Soud způsob řešení situace firmy dosud nestanovil, zatím se předpokládá, že povolí reorganizaci. Společnost by tak nadále fungovala podle soudem schváleného plánu, na jehož vypracování se obvykle podílejí věřitelé, dlužník a insolvenční správce.