Nečas: ČR chce v rozpočtu EU do roku 2020 zůstat čistým příjemcem

Současný dlouhodobý rozpočet pro roky 2007 až 2013, jímž se unie nyní řídí, počítal s výdaji ve výši 975 miliard eur (asi 23,5 bilionu Kč), což je zhruba 1,13 procenta výkonu ekonomiky EU. Velké členské státy Evropské unie přitom chtějí zmrazit prostředky v rozpočtech unie pro roky 2014 až 2020 na úrovni rozpočtu roku 2013. Česko by tak teoreticky mohlo v budoucnosti získat méně unijních dotací ve srovnání s předchozími lety, pro roky 2007 až 2013 přitom dostalo nejvíc peněz v přepočtu na obyvatele z celé evropské sedmadvacítky.

"Nepovažuji za reformní krok prosté seškrtání rozpočtu bez ohledu na položky. Rozpočet by měl být postaven s důrazem na investice. Není třeba jej redukovat, ale zacílit tak, aby celá jeho struktura sledovala jako cíl zvýšení konkurenceschopnosti," uvedl Nečas. Podle něj není při sestavování finančního rámce EU správná argumentace, že by se mělo provádět to, co na národní úrovni. "Zaměření evropského rozpočtu je jiné," dodal.

Podle Lewandowského ale nelze v době krize a úsporných opatření očekávat, že bude rozpočet výrazně vyšší. "Ale musí být zohledněny další priority jako například energetická bezpečnost. Musíme i udržet kohezní politiku, protože ekonomická úroveň v Evropě je rozdílná," uvedl.

Podle Nečase je nutné rovněž reformovat zemědělskou politiku EU. "Není možné, aby 40 procent rozpočtu EU šlo do zemědělství. Je třeba podporovat kvalitu, a ne prostou kvantitu. Usilujeme proto o redukci celkových výdajů, především na přímé platby," uvedl Nečas.

S návrhem na zmrazení finančních prostředků přišli v polovině prosince Britové, kteří v tomto znění připravili i dopis, který má údajně podporu velkých zemí včetně Francie či Německa. Londýn, který se potýká s jedním z nejvyšších rozpočtových schodků v sedmadvacítce, přitom již před nedávnem uvažoval, že by stanovení stropů pro unijní výdaje postihlo především takzvanou kohezní politiku EU. Ta přitom přináší masivní dotace nejchudším evropským regionům a díky ní čerpají dotace i všechny kraje v České republice s výjimkou Prahy, kde je životní úroveň výrazně nadprůměrná i ve srovnání se zbytkem EU.

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 47,3 miliardy korun více, než do něj odvedla. Od vstupu Česka do EU to byl nejlepší výsledek. Za nárůstem stálo zejména rostoucí čerpání ČR z rozpočtu EU, zatímco odvody Česka do evropského rozpočtu se zvyšují mírným tempem.

Podle únorového vyjádření náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna bude mít Česko k dispozici od roku 2014 v evropských fondech pravděpodobně méně peněz než nyní. Důvodem je hlavně vyšší výkon tuzemské ekonomiky. V příštím období chce mít Česko pro čerpání dotací jednodušší administrativu i menší počet operačních programů. Jasno o budoucím rozpočtovém rámci unie bude zřejmě ale až na konci roku 2012.