Sněmovna podpořila návrh na zavedení trestní odpovědnosti firem

Zrušit firmu nebo jinou organizaci podle tohoto zákona bude možné pokud její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti. Pokud půjde o banku, bude ji moci soud zrušit až po vyjádření České národní banky. Podobně bude postupovat i v případech pojišťoven a dalších finančních institucí.

Firma se proviní, jestliže trestný čin spáchá nejen její manažer, ale i zaměstnanec nebo člověk, který je za firmu oprávněn jednat. Firma nebo organizace však bude odpovědná i tehdy, když se nepodaří konkrétního viníka dohledat.

Zákon vyjmenovává několik desítek trestných činů, ze kterých budou moci být právnické osoby obviněny. Patří mezi ně třeba sexuální nátlak, pohlavní zneužití a trestné činy týkající se dětské pornografie. Mezi trestné činy bude patřit i legalizace výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo například neoprávněné držení jaderného materiálu.

Trestní odpovědnost všech právnických osob bude přecházet i na jejich právní nástupce. Vláda v samostatné předloze, kterou dnes poslanci také doporučili k projednání, navrhuje, aby se tresty právnických osob zapisovaly do rejstříku trestů. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) by měly být tyto informace veřejně přístupné.

Soud bude moci firmě v rámci trestu také zakázat, aby se podílela na veřejné zakázce nebo aby se o ni ucházela. Horní hranice takového zákazu bude až 20 let. Padnout může na firmu, která spáchala trestný čin, když se ucházela o zakázku nebo se na ní podílela.

Ministr spravedlnosti Pospíšil dnes před poslanci připustil, že je ve vztahu k tomuto novému nástroji spíše skeptický. Dodal však, že ČR má mezinárodní závazky, které převažují a vláda navíc vnímá jako důležité, aby ČR nebyla v tomto bodě mezi ostatními zeměmi výjimkou. Vláda podle něj do zákona vložila nezbytné minimum, které vyplývá z mezinárodních závazků.

"Naší snahou bylo uvést takový návrh, který bude racionální," podotkl Pospíšil. Pochybnosti nad návrhem však vyjádřil zpravodaj a ministrův stranický kolega Marek Benda. Jak řekl, pokládá celou tuto snahu vnucovanou ČR ze strany EU a OECD za "velikánský omyl".

Kritice podrobila návrh i Marie Nedvědová (KSČM) a navrhla ho vrátit k přepracování. Sněmovna tento návrh ale neschválila. Předloha by podle ní vyvolala v praxi aplikační problémy, protože příslušné orgány na něj nejsou připraveny a budou potřebovat například odborníky na informatiku či účetnictví.