Trh práce ukazuje vlídnější tvář; peněženky trápí ceny pohonných hmot

Spotřebitelské ceny se v dubnu zvýšily o 0,3 %, tedy o 0,1 procentního bodu méně, než převážně očekávali analytici na finančním trhu. V dubnu přispěly k růstu cen hlavně vyšší ceny oblečení a obuvi, které meziměsíčně podražily o 2,7 %.

Zdražení pohonných hmot o 1,7 procenta dostalo ceny paliv blízko k rekordním hodnotám zaznamenaným koncem druhého čtvrtletí roku 2008, těsně před splasknutím bubliny do nebes stoupajících cen energetických surovin. Nadále umírněný růst se udržel u cen potravin (meziměsíčně 0,4 procenta) a ceny alkoholu dokonce poklesly. Celková inflace, měřená meziroční změnou indexu spotřebitelských cen (CPI), zpomalila z 1,7 procenta na 1,6 procent, k čemuž přispělo především zpomalení růstu cen alkoholu a tabáku (levnější víno) z 3,9 procent na 2,8 procent.

Maloobchod oživuje jen pozvolna

Celková inflace vyšla o 0,1 procentního bodu pod odhadem ČNB a vyzněla tak jednoznačně pro většinu bankovní rady, zastávající politiku prozatímního zachování nízkých úrokových sazeb. Zatímco ECB již zahájila cyklus růstu úrokových sazeb, Česká národní banka si nadále užívá nízkoinflačního prostředí. Domácí inflační tlaky zatím zůstávají utlumené, což odráží i dosud jen pozvolné oživování růstu maloobchodních tržeb. K tomu přispívá i posilování kurzu koruny od loňského roku.

Očekáváme, že během zbytku roku by se inflace měla postupně zvedat nad 2procentí střed inflačního cíle ČNB, avšak nadále zůstane uvnitř pásma inflačního cíle vymezeného 1 - 3 procenty. Nejbližší mítink bankovní rady ČNB se koná koncem června. Avšak vzhledem k dosavadnímu umírněnému růstu inflace pravděpodobně změnu úrokových sazeb ze současných 0,75 procent nepřinese. Jako nejbližší možný termín se jeví srpen, kdy by se poprvé od loňského května mohly úrokové sazby pohnout nahoru o 25bb.

Graf: Vývoj míry inflace v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: Český statistický úřad

Nezaměstnanost v dubnu poklesla

Údaje z pracovních úřadů potvrdily, že míra nezaměstnanosti se v dubnu výrazně snížila z 9,2 na 8,6 procent. Část z tohoto poklesu padá na vrub příznivému sezónnímu vlivu díky začínajícím stavebním a jiným pracím. Příznivý vliv však měl také pokračující růst průmyslové výroby tažené zahraniční poptávkou, který se již několik měsíců v řadě projevuje rostoucí poptávkou po pracovní síle, růstem průměrné zaměstnanosti v průmyslu (kolem 4 procent), ale i obnovením (zatím jen umírněného) růstu průměrné průmyslové mzdy.

Velmi zřetelným signálem zlepšující se situace na trhu práce je pokles žadatelů o práci, připadajících na jedno pracovní místo, který se v dubnu snížil ze šestnácti na čtrnáct. Čísla z Ministerstva práce podpořila dříve zveřejněné čtvrtletí statistiky ČSÚ, podle kterých celková míra zaměstnanosti začala v uplynulém kvartálu zase růst, po dlouhých devíti čtvrtletích setrvalého poklesu. Statistiky ČSÚ potvrzují, že růst zaměstnanosti je zatím přednostně záležitostí výrobních sektorů, zatímco v sektorech služeb se situace nemění. To je dáno nadále slabou domácí poptávkou. Postupný růst zaměstnanosti a pokles míry nezaměstnanosti lze vzhledem k předpokládanému růstu ekonomiky očekávat i po zbytek letošního roku, což by mělo kompenzovat slabý růst mezd a přispívat tak k oživení celkové spotřeby domácností.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za předešlých 12 měsíců

Zdroj: MPSV

Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking.