Cupka neuznal pohledávky za Sazkou za více než 17 miliard Kč

Mezi odmítnutými pohledávkami jsou i dvě více než osmimiliardové pohledávky totožné s pohledávkou OSZO. Ty podaly zahraniční společnosti Alfa Capital a Oldeira Anstalt. Dále Cupka odmítl řadu menších pohledávek.

Naopak uznal pohledávky společnosti Moranda za téměř 452 milionů korun nebo společnosti Sidereus Holding za 413 milionů korun. Stejně tak nepopřel pohledávky společnost KKCG za 874 milionů korun, GTech Global za 169 milionů korun, České spořitelny za 215 milionů korun, společnosti Telefónica O2 za 210 milionů Kč, Vodafonu za necelých 195 milionů korun, Citibank za 213 milionů korun nebo i Českého olympijského výboru za 3,8 milionu korun.

Přijata správcem byla i pohledávka ve výši pět miliard Kč, kterou přihlásila za držitele dluhopisů Sazky londýnská The Bank of New York Mellon. Tím mají držitelé dluhopisů jistotu účasti na schůzi věřitelů 26. května. Většina z dluhopisů patří PPF a KKCG.

U pohledávek za necelé 9,3 miliardy korun si pak Cupka vyžádal další doplnění. Jednou z těchto pohledávek je osmimiliardová pohledávka Občanského sdružení Zelený ostrov. Cupka již dříve vyzval OSZO, aby doložilo, zda tuto pohledávku zanesli soudu lidé oprávnění jednat jménem sdružení a zda ji má sdružení v účetnictví. Místopředseda Českého olympijské výboru Jiří Kejval ve středu pohledávku zpochybnil s tím, že OSZO ji v účetnictví nemá. O problému má dnes jednat valná hromada OSZO.

Přezkum pohledávek je nutný kvůli schůzi věřitelů, která se uskuteční 26. května v Národním domě na Vinohradech. Od výše pohledávek se totiž odvíjí u jednotlivých věřitelů síla hlasovacího práva.

Zatímco proti nesporným pohledávkám není odvolání, u sporných se může spustit takzvané incidenční řízení. Pokud by se při něm ukázalo, že pohledávka není oprávněná, bude muset majitel pohledávky požadovanou sumu do majetkové podstaty doplatit.

Sazka se do insolvence dostala kvůli problémům se splácením stavby O2 areny. Soud způsob řešení situace firmy dosud nestanovil, zatím se předpokládá, že povolí reorganizaci. Společnost by tak nadále fungovala podle soudem schváleného plánu, na jehož vypracování se obvykle podílejí věřitelé, dlužník a insolvenční správce.