Kupní síla příjmů domácností v roce 2010 neklesla

Analýza mj. hodnotí Hospodářskou situaci České republiky, kterou podle ní charakterizoval (v úhrnu za celý rok 2010 ve srovnání s rokem 2009) již zřetelný přechod od recese k ekonomickému oživení. Potvrdil to zejména fakt, že hrubý domácí produkt stoupl za celý rok ve stálých cenách o 2,2 %, zatímco o rok dříve se propadl o 4,0 %. Vývoj v průběhu roku byl ale nerovnoměrný a zejména ve 4. čtvrtletí ekonomický růst zpomalil, a to jak v souvislosti s vyšší výchozí základnou posledního čtvrtletí roku 2009, tak i za přispění meziročního poklesu výdajů domácností na spotřebu. Tento faktor zřejmě přispěje i ke zmírnění růstu HDP také v roce 2011 (zejména v důsledku restriktivních opatření v příjmech domácností).

Největším zdrojem peněžních příjmů domácností zůstaly mzdy; průměrná nominální mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) v celém národním hospodářství dosáhla 23 951 Kč a její meziroční dynamika růstu se v roce 2010 snížila na 2,0 % (byl to nejmenší meziroční nárůst za posledních 10 let), její kupní síla vzrostla pouze o 0,5 %; rozdílný vývoj byl vykázán v dynamice růstu průměrných mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře – v podnikatelské sféře činil nominální nárůst 2,6 % (reálný 1,1 %), v nepodnikatelské sféře došlo k nominálnímu i reálnému poklesu.

Příjmy domácností sociálního charakteru (druhého hlavního zdroje peněžních příjmů) vzrostly mírně a jejich jednotlivé složky měly dynamiku podstatně rozdílnou. Výrazný nárůst zaznamenaly dávky pomoci v hmotné nouzi následované příspěvkem na péči a dávkami důchodového pojištění. Opačný trend (pokles) vykázaly všechny zbývající dávky (nejvíce dávky nemocenského pojištění).

Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu činila 10 093 Kč a byla jen o 66 Kč meziročně vyšší (nebyla naplněna zákonná valorizační podmínka pro zvýšení důchodů od 1. 1. 2010).

Významně zpomalilo tempo růstu příjmů z podpor v nezaměstnanosti (meziroční pokles o 11,4 %) v návaznosti na pokles míry nezaměstnanosti a počtu nezaměstnaných pobírajících podporu v nezaměstnanosti (míra registrované nezaměstnanosti v roce 2010 činila 9,0 %, průměrná výše podpory v nezaměstnanosti klesla na 5 698 Kč).

Výraznou růstovou dynamiku (+ 25,7 %, tj. nárůst o 0,7 mld. Kč) si zachovaly příjmy z dávek pomoci v hmotné nouzi ovlivněné především nárůstem počtu jejich příjemců (ukončení pobírání podpor v nezaměstnanosti, růst nákladů na bydlení, pomoc po letních povodních a další vlivy ekonomické krize).

Vzestupu HDP neodpovídal výraznější pohyb cenové hladiny, nízká výchozí základna roku 2009 ale zapříčinila, že od 3. čtvrtletí došlo (i přes příznivé meziměsíční indexy) ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen (cenové inflace), který v porovnání období leden – prosinec let 2010 a 2009 činil 1,5 % (o rok dříve to bylo jen 1,0 %). Největší vliv na cenovou inflaci měl vzestup cen v souvislosti se zvýšením nepřímých daní, regulovaného nájemného z bytů a dalších cen ve sféře bydlení; v souvislosti s pohybem na světových trzích podražily v úhrnu rovněž pohonné hmoty, sezónní i běžný sortiment potravinářského zboží a finanční platby a pojištění; zlevnily naopak odívání, obuv, bytové vybavení a některé poštovní a telekomunikační služby; v porovnání s členskými zeměmi Evropské unie (EU 27) se meziroční nárůst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) pohyboval v první desítce zemí s nejnižší cenovou inflací.

Životní náklady domácností důchodců se vlivem vyšší váhy bydlení, výživy a zdraví v jejich spotřebním koši zvedly v roce 2010 meziročně o 2,1 %; na úrovni průměru se naopak pohybovaly životní náklady domácností v Hl. m. Praze, kde více než z poloviny byl nárůst způsoben vyššími cenami bydlení.

Na úrovni konkrétních sociálních skupin domácností vzrostly spotřební výdaje jen minimálně, neboť velká část domácností omezila - stejně jako v roce 2009 - svá vydání zejména za zbytné druhy zboží a služeb, vzhledem k vyššímu růstu cenové inflace výdaje většiny domácností reálně meziročně klesly.

Svůj sklon k často neuváženému zadlužování z let před krizí domácnosti v roce 2010 dále korigovaly a jejich nárůst byl v novodobé historii nejnižší, a to především vlivem stagnace neúčelových spotřebních úvěrů; změnily se i tendence v úvěrování bydlení, kde rostly střednědobé úvěry, zatímco tempo dlouhodobých (především hypotečních) úvěrů poměrně výrazně kleslo; celkový stav úvěrů domácností činil ke konci roku 1 044,1 mld. Kč.

I přes řadu omezení (nižší růst příjmů, vyšší ceny, vysokou nezaměstnanost apod.) domácnosti navýšily stav svých úspor – jejich objem v bankách se (podle dostupných údajů ČNB) ve srovnání s rokem 2009 zvýšil na 1 641,6 mld. Kč, byly to však jen zhruba tři čtvrtiny přírůstku srovnatelné skutečnosti roku 2009. Preference se nadále orientovaly na vklady v korunové a výhradně netermínované podobě, k určitému oživení došlo u finančních produktů s vyšším výnosem (i přes realizované nebo plánované restrikce), tj. stavebního spoření, životního pojištění a depozit uložených v penzijních fondech; z makroekonomického pohledu je důležité, že domácnosti se postupně vracejí k úsporám oproti dřívějšímu zadlužování.