Dnešní data o HDP podle analytiků potvrdila, že ekonomika podle očekávání postupně zpomaluje svůj výkon. Důvodem jsou úsporná opatření vlády. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku HDP proti stejnému čtvrtletí roku 2009 rostl o 2,6 procenta.
Česká ekonomika těží podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka především ze své otevřenosti a rychlého růstu okolních ekonomik. "Brzdou české ekonomiky podle očekávání představují úsporná opatření ve státním rozpočtu. Nicméně s tím se dalo počítat. Celkem by měla všechny fiskální opatření ubrat z letošního růstu HDP zhruba 0,6 procentního bodu," uvedl.
"Meziročně došlo dokonce ke snížení tempa, což nedává nejlepší perspektivu pro zbytek roku. Je totiž pravděpodobné, že dynamika exportu, která byla v prvním kvartálu hlavním tahounem růstu HDP, je za svým vrcholem," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Tento názor podepřel i aktualizovaný odhad růstu české ekonomiky na celý rok. Evropská komise ho dnes snížila na dvě procenta z dříve očekávaných 2,3 procenta. Ministerstvo financí snížilo svůj odhad v půlce dubna na 1,9 procenta a Česká národní banka ve své únorové prognóze odhadla letošní růst HDP na 1,6 procenta.
Naopak růst ekonomiky Evropské unie i eurozóny v letošním prvním čtvrtletí značně zrychlil. Hospodářství evropské sedmadvacítky i zemí platících eurem rostlo o 0,8 procenta, v předchozích třech měsících přitom v EU stouplo o 0,2 procenta a v eurozóně o 0,3 procenta. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku hrubý domácí produkt EU i eurozóny vzrostl také o 2,5 procenta.
Růst HDP zemí platících evropskou jednotnou měnou byl pro ekonomy překvapením. Trh sice očekával v případě mezičtvrtletního srovnání zrychlení, ale jen na 0,6 procenta. Zásluhu na rychlejším růstu má především vývoj v největší ekonomice EU, kterou je Německo. Německý hrubý domácí produkt se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 5,2 procenta, tedy nejprudším tempem od znovusjednocení země. "Přitom Německo a Francie spolu tvoří téměř polovinu HDP celé eurozóny," upozornila Markéta Šichtařová z Next Finance.
Největší zásluhu na růstu českého HDP měl zpracovatelský, potažmo automobilový průmysl. Zpracovatelský průmysl přispěl v prvním čtvrtletí růstem vytvořené hrubé přidané hodnoty meziročně o více než deset procent. Úrovně loňského prvního čtvrtletí naopak nedosáhla v důsledku rozpočtových opatření některá odvětví netržních služeb. Meziroční pokles tvorby hrubé přidané hodnoty v reálném vyjádření postihl také odvětví stavebnictví a zemědělství.
Podrobná struktura HDP však bude zveřejněna až 9. června. "Pohled na detailní strukturu HDP, jež bude zveřejněna 9. června, bude jistě zajímavý: osobně bych čekal, že pozitivní vliv na růst HDP v letošním prvním čtvrtletí vykáže také spotřeba domácností," upozornil analytik Generali PPF Asset Management Radomír Jáč.