Analytici: Nový šéf MMF asi nebude k EU tak vstřícný jako DSK

"Je možné, že následník nebude Evropan a bude chtít přesměrovat priority MMF, zejména omezit obrovskou angažovanost fondu v Evropě," řekl ředitel belgického ekonomického ústavu Bruegel Jean Pisani-Ferry. O větší slovo se ve fondu vehementně hlásí rozvojové velmoci Čína Indie a Brazílie, které by mohly prosadit neevropského kandidáta.

Strauss-Kahn, přezdívaný DSK, už od svého nástupu v roce 2007 vedl tuto mezinárodní organizaci k odklonu od prosazování nekompromisních požadavků na zdravé veřejné finance a na deregulaci a liberalizaci ekonomiky. Za finanční krize fond velkoryse pomáhal zemím východní Evropy, poskytoval ohroženým státům preventivní úvěrové linky a loni se ochotně pustil do bezprecedentní spolupráce s Evropskou unií na záchraně těžce zadlužených zemí eura v čele s Řeckem.

Věren své příslušnosti k francouzským socialistům přetvořil Strauss-Kahn měnový fond z finančního četníka v "sociálně uvědomělý hasičský sbor," aby se vyhnul tomu, co považoval za necitlivý přístup k dluhové krizi Latinské Ameriky v 80. a k finanční krizi v Asii v 90. letech. V krizi Strauss-Kahn neúnavně zdůrazňoval nutnost podporovat ekonomiky vysokými vládními výdaji. Obrat fond za jeho vedení doleva dokládá například sjednávání záchranného programu pro Lotyšsko, kde MMF prosazoval zrušení rovné daně ve jménu rovnějšího rozdělení daňové zátěže.

MMF se po zatčení a obvinění Strausse-Kahna ocitá bez nejvyššího vedení právě v době, kdy se má podílet na řešení eskalující dluhové krize Řecka. Komplikací může být i to, že tento týden potvrdil srpnový odchod z funkce náměstek výkonného ředitele a druhý nejvyšší činitel fondu John Lipsky. U Strausse-Kahna se však stejně všeobecně předpokládalo, že od léta už bude ve Francii a bude se soustředit na to, aby získal nominaci své strany na kandidáta do prezidentských voleb v příštím roce.

Ve vztahu k EU Strauss-Kahn opakovaně vyzýval evropské politiky k odvážnějšímu a komplexnějšímu přístupu k dluhové krizi Řecka, která pak zachvátila i další okrajové země eura. Podporoval přitom "solidární" a centralistická řešení jako zavedení společných dluhopisů eurozóny zároveň s posílením dohledu EU nad ekonomickou politikou členských zemí.

"Byl z šéfů MMF nejvíce oddán evropské integraci a nejaktivněji zapojený do diskusí o Evropě. Je přesvědčen, že Evropa musí sledovat logiku měnové unie a vytvořit politickou unii," uvedl Pisani-Ferry.

MMF se zavázal poskytnout do úvěrových programů pro jednotlivé země EU od finanční krize téměř 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč), postupoval ale vůči nim nezvykle submisivně. V klíčových chvílích dluhové krize se vzdal svých principů a požadavků a podřizoval se přání evropských partnerů, říkají experti. Přestal například volat po devalvaci lotyšské měny, vzdal se trvání na tom, aby se věřitelé irských bank podíleli na ztrátách, a uvolňoval peníze Řecku i v době, kdy už Atény neplnily plán snižování rozpočtového deficitu.

Klíčová zkouška přístupu MMF k Evropě nastane příští měsíc, kdy má MMF uvolnit Řecku dalších 12 miliard eur, aby mohlo vyrovnat splatné dluhopisy. Inspektoři MMF a EU v Aténách nyní nacházejí v řeckých účtech povážlivé díry a vedení fondu bez Strausse-Kahna možná už nebude tak nakloněno pokračovat v úvěrování Řecka bez dalších podmínek. Podle expertů by možná mohl fond při té příležitosti i zpochybnit trvání Evropské komise a Evropské centrální banky na tom, že Řecko je solventní a restrukturalizaci dluhu nepotřebuje.

Jedeni z řeckých vládních činitelů pro Reuters řekl, že zatčení Strausse-Kahna "by určitě mohlo vést k určitému krátkodobému odkladu (uvolnění úvěru)", změna politiky fondu vůči Řecku však nenastane. Hrozba odkladu úvěru by mohla vyvolat další vlnu nervozity na finančních trzích a dál zvýšit už tak astronomické úrokové výnosy řeckých dluhů a ceny jejich pojištění proti nesplácení.