Kocourek: Nová strategie výrazně zvýší konkurenceschopnost ČR

Nová strategie konkurenceschopnosti je podle Kocourka rozdělena do devíti základních částí, kterými jsou instituce, infrastruktura, makroekonomika, zdravotnictví, vzdělanost, trh práce, finanční trhy, trh zboží a služeb a podnikání a inovace. Zároveň rozpracovává napojení na další dva koncepční dokumenty - proexportní strategii ČR na roky 2012 až 2020 a kohezní politiku, tedy čerpání prostředků z EU po roce 2013. MPO nyní k materiálu zahájilo veřejnou diskuzi a strategii by měla v červnu projednat vláda.

"Na rozdíl od všech předchozích dokumentů má dnes předkládaná strategie prostřednictvím 43 projektových karet jasně stanovenou cestu, jak této vize (zařazení ČR do dvacítky nejvíce konkurenceschopných zemí světa) dosáhnout. Přesné pojmenování problémů a slabých stránek je důležité, ale samo o sobě nic neřeší. V ČR jsme toho svědky bohužel až příliš často. Proto jsme vypracovali dokument s konkrétními cíli i harmonogramem implementace," uvedl Kocourek.

Předchozí analýzy zpracované MPO nebo Národní ekonomickou radou vlády (NERV) podle Kocourka ukázaly, že navzdory dílčím zlepšením je česká ekonomika stále z velké části založena na levné pracovní síle. Podnikatelům vadí zejména neefektivní veřejné instituce, nadměrná regulace a korupce. Ekonomický růst Česka je z velké části založený na vnějším dluhu a růst produktivity slábne. V ČR také stále nebyla dokončena páteřní síť dopravní infrastruktury.

"ČR má přitom všechny předpoklady usilovat o podstatné zvýšení a dlouhodobé udržení životní úrovně svých občanů. Ambice posunout se během následující dekády do první dvacítky zemí podle indexu globální konkurenceschopnosti není vůbec nereálná," míní náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Konkurenceschopnost Česka podle Kocourka už ale nemůže záviset pouze na kvalifikované pracovní síle a moderních technologiích. Stále důležitější je schopnost inovovat. Česká ekonomika se podle Tlapy musí posunout k systému založenému na kvalitních institucích i infrastruktuře a správně nastaveném systému vzdělávání obyvatelstva. Motorem tuzemské ekonomiky mají být inovace a tvořivé podnikání.

Na přípravě nové strategie se podíleli přední experti z praxe i odborníci z akademické sféry. Do projektu se zapojilo také několik ministerstev a další klíčové úřady veřejné správy. Svoje připomínky přidaly i průmyslové svazy, obchodní komory a odbory. "Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR na léta 2012 až 2020 je jedním z nejvýznamnějších dokumentů posledních let. Pouze pokud se strategii podaří uvést v život, může ČR obstát v zostřující se globální konkurenci," dodal Kocourek.

Podle analýzy, kterou na začátku letošního roku zveřejnilo MPO, rozvoj české ekonomiky brzdí zejména neefektivní státní úřady, pomalé soudy a špatná infrastruktura. Naopak silnou stránkou ČR je kvalitní věda a výzkum, stabilní hospodářské prostředí a schopnost přilákat zahraniční investice.

Například v hodnocení kvality institucí si loni Česko meziročně pohoršilo o deset míst a skončilo mezi státy světa na 72. pozici. Výrazně se propadlo také v efektivitě trhu práce, a to o 13 pozic na 33. místo. V oblasti investičního prostředí ČR klesla o deset míst na 38. pozici a v podnikatelském prostředí o devět míst na 34. pozici žebříčku. Zlepšení loni zaznamenala pouze tuzemská infrastruktura. V této oblasti ČR skončila na 39. místě, zatímco v roce 2009 jí připadla 48. pozice.