Ke zvýšení garancí se zavázaly Německo, Francie, Rakousko, Lucembursko, Finsko a Nizozemsko. Německo nese největší zátěž ze všech členských států, když do EFSF přispěje celkem 210 miliardami eur.
Státy eurozóny vytvořily záchranný fond již loni v květnu během řecké dluhové krize. Již tehdy slíbily, že poskytnou 440 miliard eur, ale 190 miliard eur z této částky musel fond použít jako záruky kvůli zisku nejvyššího možného ratingu AAA, reálně tak mohl poskytnout pouze úvěry v hodnotě 250 miliard eur. Od založení fondu ovšem eurozóna musela zachraňovat ještě Portugalsko a Irsko, dostupné finanční prostředky se tak začaly povážlivě tenčit.
Eurozóna nyní musí znovu řešit situaci v Řecku, které se navzdory předchozí finanční pomoci 110 miliard eur přibližuje bankrotu. Politici nevylučují, že Řekové dostanou další peníze, jež by mohly plynout právě z EFSF. Mezinárodní měnový fond se aktuálně řecké vládě zdráhá půjčit další peníze, protože neplní podmínky původní finanční pomoci a stav veřejných financí se nadále prudce zhoršuje.
Podle agentury Reuters rozhodnutí o zvýšení garancí v záchranném fondu ještě nepadne na dnešním jednání ministrů financí v Bruselu, ale bude součástí širší dohody o Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), který má v roce 2013 současný EFSF nahradit.