Stane se tentokrát školné realitou?

Ministerstvo školství zveřejnilo na svém webu druhou verzi návrhu zákona o vysokých školách. Není úplně jasné, kdy by měl zákon nabýt platnost, ministr Dobeš mluvil jak o příštím roce, tak i pozdějších termínech.

Zápisné zrušeno

Loni vzbudil ministr Dobeš rozruch se svým návrhem zavést tzv. zápisné na vysoké školy, které by mohlo jít až do výše šesti tisíc korun a začalo by platit od začátku akademického roku 2011/2012.
Dobeš tehdy o zápisném řekl: „Zápisné už dneska funguje na vyšších odborných školách. Je něžné, nebyrokratické, sociálně citlivé, přijatelné.“

Na vysoké školy ho chtěl ministr zavést přes technickou novelu zákona, což bylo kritiky označováno jako skrytá a násilná snaha o spuštění školného. Návrh veřejně odmítla Česká konference rektorů, ale i premiér Nečas. V současném návrhu už takzvané zápisné není. Vypadá to tedy, že ministerstvo školství s nápadem nadále nepočítá.

Chybějí bezúročné půjčky a podpora sociálně slabým

V navrhované změně zákona (respektive zákonů, protože návrh by měl zasahovat i do dalších oblastí než jen zákona o vysokých školách) ovšem není nikde zmínka o tom, co dnes vládní politici i další zastánci zavedení školného uvádějí jako neoddělitelnou součást reformy: zřízení systému bezúročných studentských půjček, kterým by se studium financovalo. Mluví se o tom, že by školy měly dostat peníze za školné okamžitě od bank, kterým by pak studenti půjčku spláceli, a to až ve chvíli, kdy by dosáhli alespoň na průměrnou mzdu. Jak přesně by to ale mělo fungovat zatím není jasné.

Jediné co je v návrhu zmíněno je existence připravovaného zákona o finanční pomoci studentům, který by tuto problematiku měl nějakým způsobem řešit. Školné má pak vejít v platnost až od začátku akademického roku, který bude následovat po té, co začne platit tento zákon. Oba zákony by tedy měly být provázané a nemělo by se stát, že školné začne být vybíráno dřív, než by bylo možné ho těm nejchudším ze zákona odpustit.
Jak ale bude zákon o finanční pomoci vypadat a kdo a za jakých konkrétních podmínek tedy školné bude či nebude muset platit se z návrhu nedozvíme. Jde přitom o jednu z klíčových informací.

Změny u soukromých vysokých škol

Školné u soukromých vysokých škol zřejmě zůstane neregulované a bude jen na vedení a majiteli jak vysoké platby si stanoví. Pokud si ovšem škola nezažádá o dotace ze státního rozpočtu. V tom případě by taková škola uzavřela s ministerstvem dohodu o financování a ministerstvo, pokud by na tuto dohodu přistoupilo a rozhodlo se dotace přidělit, by mohlo stanovit horní hranici školného, které může tato soukromá vysoká škola vybírat.

Stejně tak by se v takové individuální dohodě ministerstva se soukromou školou měla upřesnit i stipendia či sociální příspěvky pro studenty. Není ale jasné zda budou moct studenti soukromých vysokých škol na sociální příspěvky dosáhnout i bez této dohody. Je sice otázka, jaká je pravděpodobnost, že by sociálně slabý student odešel studovat na soukromou vysokou školu, nicméně i to se může stát. Bude si pak moct o státní příspěvek zažádat?

Co v návrhu dále chybí?

Není jasné ani to, zda peníze ze školného připadnou přímo škole, která si je bude moct ponechat, nebo ministerstvu školství, které je školám následně přerozdělí formou dotací. V prvním případě by zřejmě hrozilo, že by vysoké školy časem mohly jít u školného podobně jako ve Velké Británii až na nejvyšší zákonnou hranici. Rozhodovat o výši školného by totiž mělo být jen v jejích pravomoci.

V návrhu jsou i dvě poměrně nenápadné věty, které mohou ovšem znamenat ledacos: „Zákon dále v návaznosti na náležitosti průběhu studia zvláště upraví některé další povinnosti studentů týkající se spoluúčasti na financování jejich vysokoškolského vzdělávání. V souvislosti s tím zejména zákon upraví školné.“ Čeho všeho se tedy kromě školného bude studentova finanční spoluúčast na jeho vzdělání týkat?

Na začátku materiálů je zmíněno, že součástí změn budou i úpravy v zákoně č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích. Budou-li se měnit či navyšovat další administrativní poplatky, bylo by dobré řici které a jak. Je to totiž cesta, kterou je možné od studentů získat další nemalé peníze, které už ovšem nebudou pokryty ze stipendií a sociálních přídavků.

Pro inspiraci co to může konkrétně znamenat se můžeme podívat se na sazebníky soukromých vysokých škol, které dnes mohou zpoplatit téměř vše. Student tam často platí za administrativní a organizační úkony (přerušení studia, žádost o zápis po přerušení, náhradní termín zápočtu, opravná zkouška, nejrůznější potvrzení..) i tisícové částky. Stejně tak může jít například o zvyšování poplatků, které se platí společně s přihláškou na vysokou školu. Možností kde je možné žádat po studentech další peníze je nepřeberně.

Bylo by vhodné se tedy ptát co dalšího by měl kromě školného student ještě platit - aby nedošlo podobně jako u školného skrytého pod zápisným k dalšímu výraznému tahání peněz z peněženek studentů, aniž by to prošlo veřejnou diskuzí.

Článek vyšel původně na serveru Studentskéfinance.cz