Mise EU a MMF v Řecku dostane týden navíc, potýká se s problémy

17.05.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Brusel 17. května (zpravodaj ČTK) - Mise Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky v Řecku nakonec stráví týden navíc. Rozhodli o tom dnes ministři financí EU. Řekové měli v červnu získat další část z přislíbené finanční pomoci, ale neplní stanovené podmínky. Podle českého ministra financí Miroslava Kalouska z MMF, do jehož pokladny přispívá i Česko, žádné peníze nedostanou, dokud se nepodřídí.

"Tam jsou naprosto jasné podmínky a já si myslím, že jako členové MMF můžeme být zcela klidní. Ty podmínky Mezinárodního měnového fondu neumožňují bez splnění tu tranši (další část pomoci) uvolnit. Pokud jí uvolní, tak jedině za určitých předpokladů a podmínek," řekl Kalousek.

Mise expertů EU a MMF se měla z Atén původně vrátit 18. května, tedy ve středu. Již v pondělí však informovala ministry financí eurozóny, že nedostala od Řeků všechny požadované "odpovědi". Eurozóna tak například odložila rozhodnutí o případné další finanční pomoci Řekům až na summit EU, který se koná na konci června.

"Jsou tam takové problémy, že mise prodlouží svojí práci ještě zhruba o týden a poté obdržíme zprávu o tom, jak Řecko plní program udržitelnosti státního dluhu a ministři na základě této zprávy připraví závěry," uvedl náměstek německého ministra financí Jörg Asmussen.

Podle něj je zcela jasné, že Řecko bude muset přijmout další kroky, aby podmínky stanovené již v květnu loňského roku splnilo. "To se týká především opatření v případě rozpočtových cílů pro letošní rok a privatizace státních podílů," dodal Asmussen.

Lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker připustil, že Řecko by nakonec mohlo přistoupit k "měkké" restrukturalizaci svého dluhu, která by nejspíš zahrnovala prodloužení splatnosti některých státních dluhopisů, ale v současnosti musí především naplnit podmínky finanční pomoci.

"Řecko musí prostřednictvím privatizace rychle získat 50 miliard eur, aby se dostalo do situace, kdy bude střednědobý a dlouhodobý dluh udržitelný, protože v současnosti tomu tak není," dodal Juncker.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK