Podle agenturních zpráv požaduje Oettinger mimořádně přísná kritéria testů, která by mimo jiné zahrnovala i teroristické riziko, hrozbu kybernetického útoku nebo případný pád letadla na elektrárnu. Některé země jsou proti. Agentura APA citovala mluvčí komisaře Oettingera, podle které není jisté, zda se účastníci summitu v Praze na testech dohodnou.
Unijní experti na jadernou energetiku se před časem dohodli, že testy rozdělí na dvě části. První z nich se měla věnovat bezpečnostním hrozbám, jakou je například terorismus. Druhá se měla věnovat rizikům, která plynou z běžného provozu. Německo a Rakousko ale chtěly, aby se obě části testů konaly zároveň, a nikoliv odděleně, jak navrhoval kompromis unijních expertů. Částečně se k nim připojila také Evropská komise.
Zástupci energetického sektoru zdůrazňují, že kritéria zátěžových testů by měli stanovit odborníci, nikoliv politici. Někteří členové Evropského parlamentu se ale obávají, že zástupci jaderného průmyslu budou mít na podobu testů příliš subjektivní vliv.
Podle sociálnědemokratického europoslance Pavla Poce by zátěžové testy mohly mít tři fáze. V první fázi prověří každý provozovatel jaderné elektrárny své vlastní zařízení podle stávajících norem a seznámí se svými nálezy národní úřad pro jadernou bezpečnost. V druhé fázi pak na zařízení provede testy sám jaderný úřad, ve třetí fázi případně může zařízení prověřit ještě Evropská komise.
Evropská unie začala uvažovat o zátěžových testech v době, kdy zemětřesení a následná vlna cunami těžce poškodili japonskou elektrárnu Fukušima. Tamní jadernou havárii japonské úřady dokonce označily za stejně závažnou jako havárii v Černobylu v roce 1986.