"Je zásadní, aby definování pravidel i vyhodnocování zátěžových testů zůstalo na odborné a chci zdůraznit na vysoce odborné úrovni. Nesmíme si dovolit zpolitizování tohoto problému. Domnívám se zejména, že aspekt terorismu nemůže být součástí těchto testů a jejich vyhodnocení," řekl Nečas.
Jednání o zátěžových testech jsou nyní ve slepé uličce kvůli výhradám Německa, Rakouska a částečně také Evropské komise. Na jaderném fóru nyní politici a zástupci energetického sektoru jednají o dalším postupu.
Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger v minulých dnech prohlásil, že je pro co nejpřísnější kritéria zátěžových testů. Měla by podle něj mimo jiné zahrnovat teroristické riziko, hrozbu kybernetického útoku nebo případný pád letadla na elektrárnu. Některé země, včetně ČR, k tomu mají ale výhrady.
Evropská unie začala uvažovat o zátěžových testech v době, kdy zemětřesení a následná vlna cunami těžce poškodili japonskou elektrárnu Fukušima. Tamní jadernou havárii japonské úřady dokonce označily za stejně závažnou jako havárii v Černobylu v roce 1986.
"Česká republika zastává názor, že je potřeba nejprve technicky vyhodnotit posloupnost událostí, ke kterým došlo v jaderné elektrárně Fukušima a teprve na základě těchto detailních analýz přistoupit k adekvátním technickým, organizačním a i politickým opatřením," řekl Nečas.
Podle Nečase by kritéria zátěžových testů měla být dohodnuta do poloviny roku. Testy pak posoudí Evropská komise a Evropská rada, které schválí jejich konečnou podobu v průběhu června. Komise podá o výsledcích zátěžových testů v prosinci první zprávu Evropské radě, dodal Nečas.