Situace domácností se vrací k normálu, výzvy však zůstávají

Ekonomiky zemí regionu střední a východní Evropy (CEE) vykazují od roku 2010 přesvědčivé známky hospodářského oživení, byť v kontextu nadále křehkých a nevyrovnaných podmínek na trhu práce, a roste také disponibilní příjem domácností v jednotlivých zemích. Příznivější makroekonomické prostředí se odrazilo v postupné normalizaci finanční situace domácností po celé střední a východní Evropě. Na obecné rovině dále přetrvává sklon k vytváření úspor nad ochotou ke spotřebě, přičemž silná dynamika ukazatele finančních úspor domácností sehrává jednoznačně kladnou úlohu směrem k posilování procesu hospodářského zotavování. Finanční prostředky domácností se loni zvýšily v průměru o působivých 21 procent, a dosáhly tak v regionu objemu zhruba 1 200 mld. EUR, čímž o něco předčily tempo roku 2009, za nějž byl vykázán nárůst o 19 %. Souběžně obnovily růst i finanční závazky domácností, které zaznamenaly roční zvýšení o 17 %. Celkový růst závazků domácnosti po úpravě o kurzové pohyby měn nicméně nevykazuje významné rozdíly mezi zeměmi a jeví se jako celkem mírný. Taková jsou některá ze zásadních zjištění monitorovací studie sociální situace a zadluženosti domácností - CEE Household Wealth and Debt Monitor – kterou právě vydává úsek strategických analýz UniCredit Group pro region CEE.

Zotavení kapitálových trhů a mírné obnovení rizikového apetitu se staly podnětem pro solidní růst finančních prostředků domácností. „Poměrně pozitivní výkonnost kapitálových trhů pomáhala výrazně posilovat hodnotu finančních prostředků domácností a otevírala dveře pro nově příchozí toky vkládané do sofistikovanějších finančních nástrojů,“ komentoval vývoj Gianni Franco Papa, ředitel divize UniCredit pro region CEE.

V roce 2010 zaznamenaly růst veškeré kategorie aktiv, až na cenné papíry s pevným výnosem. Největší přírůstek ohlásil segment penzijních fondů, následovaný podílovými fondy a bankovními depozity. Oproti roku 2009 existuje významný rozdíl v mnohem slabším růstu držení oběživa, což je odrazem všeobecného posilování důvěry jakožto přirozené pokrizové reakce. „Po přerušení vyvolaném krizí očekáváme postupně obrat nazpět k trendu posilování promyšleného nakládání s finančními prostředky domácností. Podílové fondy a majetkové cenné papíry v nejbližší době zřejmě porostou nejrychleji, což souvisí se snahami státních orgánů jednotlivých zemí podporovat investování občanů do primárních emisí akcií, jako tomu je třeba v Kazachstánu, který nejspíš bude pokračovat ve stimulaci investic domácností do registrovaných akcií,“ uvedl Fabio Mucci, ředitel útvaru bankovních analýz CEE.

Vývoj finančních podmínek domácností vyznívá v úvodu roku 2011 slibně, naráží ovšem na stále četnější výzvy. Nedávné zvýšení cen potravin a energií je problém, který je nutno sledovat, stejně jako z něj plynoucí rizika negativních dopadů na ekonomickou činnost. Vedle záporných psychologických efektů, jež má na spotřebitelské klima vnímání inflace, může právě nárůst cen přinést až disproporčně negativní dopad na ochotu domácností k nákupům, jelikož na zmíněné položky musí domácnosti vynakládat vysoký podíl svých příjmů. Kromě toho vyšší ceny energií a potravin mohou obzvlášť těžce postihnout občany s nízkými výdělky. Úsporné programy znamenají další rizikový faktor, přestože region CEE už možná má nejhorší etapu rozpočtových úprav za sebou. Pečlivě je rovněž nutno sledovat trvalé politické iniciativy zaměřené na penzijní systémy. Opětovné postátňování penzijních programů se záměrem uspokojit rozpočtové potřeby může vyústit v podstatné poškození odvětví penzijních fondů a podkopat důvěru v míru bezpečnosti jejich investic.

„S tím, jak hospodářské zotavení nabírá na tempu, předpokládáme další normalizaci podmínek na trhu práce a konsolidaci růstu disponibilních příjmů domácností, což by měly být i na dalších několik let stěžejní faktory akumulace čistých finančních prostředků,“ dodává Fabio Mucci. Celkově se ve výhledech předpokládá, že v souvislosti s jistým oživením osobní spotřeby a úvěrového apetitu dojde v letošním roce k mírnému snížení čistého finančního jmění vyjádřeného procentem z HDP, a to přibližně na 26 % oproti 27 % zaznamenaným
v r. 2010, načež by měl následovat stabilní růstový trend, který by do r. 2015 měl dospět na úroveň 32 procent.

Postupně se znovu rozbíhá úvěrová činnost, ovšem v její dynamice se doposud odráží křehké zotavování disponibilních příjmů.
„K obnově úvěrového apetitu domácností by také mělo přispět postupné zlepšování podmínek na trhu pracovních příležitosti a solidnější růst příjmů.  V tomto ohledu se ale tempo růstu zřejmě bude udržovat pod předkrizovou úrovní,“ uvedl Gianni Franco Papa. „Ve spotřebitelském úvěrování by si nadále měly vést nadprůměrně hypotéky, na něž příznivě působí mezera v penetraci i sílící potřeba domácností zkvalitňovat své podmínky bydlení.“ Růst v tomto segmentu mohou nicméně brzdit omezení platná v některých zemích pro úvěry v cizích měnách i zpřísněné regulatorní požadavky. Alternativou se mohou stát hypotéky v domácích měnách, ovšem jejich reálnost závisí podstatnou měrou na dalším posilování politických iniciativ zaměřených na zvýšení dostupnosti dlouhodobých zdrojů financování v tuzemské měně a na rozvoji příslušných domácích kapitálových trhů.

I když jistý čas bude zřejmě také potřebný na dořešení ohrožených pohledávek z úvěrů, měl by pokrok v normalizaci problémů s úvěrovou bonitou přispívat k obnovené akceleraci úvěrové činnosti. Ohrožené úvěry domácností již v některých zemích – jako Turecku či Estonsku – překročily nejvyšší bod, zatímco ve zbytku regionu se tento vrchol očekává od prvního pololetí do konce roku 2011, podle individuální situace jednotlivých zemí.

Jakožto banka s největším teritoriálním pokrytím regionu CEE má UniCredit dle svého názoru dobré předpoklady k tomu, aby využila výhod očekávaného stále sílícího odrazu spotřebitelské poptávky ode dna. V mezičase již tato evropská bankovní skupina přešla od kroků zaměřených na konsolidaci jejího obchodního modelu ke strategickým opatřením, která mají pohánět kupředu dlouhodobě udržitelný růst obchodní činnosti a posilovat pozitivní zkušenosti klientů. „Zkušenosti zákazníků, čili to, jak nás klienti vnímají, představuje klíčový bod naší retailové strategie,“ objasnil Gianni Franco Papa, ředitel divize UniCredit pro region CEE. „Zdokonalování dostupnosti našich bankovních služeb a pokračující přibližování se k našim klientům budou rozhodující pro získávání dalších zákazníků a rozšiřování obchodu. To je také důvod, proč investujeme do expanze naší sítě, alternativních přímých kanálů, stejně jako do řízení vztahů se zákazníky – CRM.“

UniCredit provozuje nejrozsáhlejší mezinárodní bankovní síť ve střední a východní Evropě, čítající téměř 3 900 poboček. Skupina působí v Ázerbájdžánu, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, České republice, Estonsku, Chorvatsku, Itálii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Srbsku, na Slovensku, ve Slovinsku, Turecku a na Ukrajině.