Většina bývalých sovětských republik včetně Ruska tak například jednoznačně stojí za kandidaturou Grigorije Marčenka, šéfa centrální banky v Kazachstánu. "Neschopnost rozvojových zemí postavit se za jednoho kandidáta zvyšuje evropské šance získat post šéfa MMF ještě jednou navzdory slibu (lucemburského premiéra a šéfa ministrů financí eurozóny) Jeana-Clauda Junckera z roku 2007, že Dominique Strauss-Kahn je pravděpodobně posledním Evropanem v čele fondu," uvádí Handelsblatt.
Favoritkou na zisk významného postu tak nadále zůstává francouzská ministryně financí Christine Lagardeová, která ovšem musí setřást podezření, jež se nad ní vznáší kvůli obrovskému odškodnění pro francouzského byznysmena Bernarda Tapieho.
Vítězný kandidát na post šéfa MMF musí získat nejméně 85 procent hlasů, přičemž fond má celkem 187 členů. Každý z nich má ovšem přidělenou vlastní kvótu, která se odvíjí od velikosti jeho ekonomiky podle hrubého domácího produktu, povahy ekonomiky a objemu devizových rezerv.
Největší kvótu mají Spojené státy se 16,8 procenta, následované Japonskem (6,01 procenta) a Německem (5,87 procenta). Členské státy Evropské unie ovšem dohromady mají 35,6 procenta volebních hlasů.
Státy se již dohodly, že rozdělení hlasů čeká reforma, která by více odrážela současné rozdělení světa, ale ta zatím stále neplatí. Rozvojové země jako Čína či Brazílie by tak měly získat více hlasů až za několik let.