"Mýtné je jedním z možných způsobů, jak udržet úroveň silnic v přijatelném stavu," řekl Jan Tichý, náměstek hejtmana Pardubického kraje. Podle něj jsou silnice II. a III. tříd ve velmi špatném stavu a zvýšený průjezd kamionů tyto komunikace dále devastuje.
Podle Nestrašila je ale nutné určit, na jakých úsecích bude vhodné mýtné zavádět. "Elektronický systém je velmi složitý a drahý," vysvětlil Nestrašil. Počáteční investici do vybudování mýtného systému na silnicích nižších tříd očekává ŘSD ve výši přes čtyři miliardy korun.
Hlavním účelem rozšíření mýtného je podle Nestrašila především regulace průjezdů kamionů po silnicích nižších tříd, jejich přesun na dálnice a rychlostní komunikace. V neposlední řadě má tento krok donutit přepravce více využívat pro dopravu zboží železnice.
Pravděpodobná varianta zakázky na mýtný systém bude podle Nestrašila vypsána na 15 let s možným vypověděním bez sankce po deseti letech. Počítá se s možnostmi vybudovat zcela nový systém, pokud se ukáže jako ekonomicky výhodnější než rozšíření dosavadního systému, dodal Nestrašil. Se zpoplatněním komunikací za ujeté kilometry i pro osobní automobily se podle ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Gustava Slamečky do roku 2016 neuvažuje.
V současném mýtném systému je zaregistrováno 560.000 vozidel, z tohoto počtu připadá 65.000 na automobily s hmotností mezi 3,5 a 12 tunami. Na celkovém objemu vybraného mýtného, který v loňském roce dosáhl 6,5 miliardy korun, se tato auta podílejí zhruba deseti procenty. Od 1. ledna letošního roku mýtné podražilo o čtvrtinu, čímž se průměrný tarif zvedl na hodnotu pěti korun na kilometr.