Vláda schválila návrh na zvýšení snížené sazby DPH od roku 2012

Změny podle propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát následně dopady změn DPH nahradit pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. Návrhy má podle materiálu předložit ministerstvo práce a sociálních věcí. Nicméně schválený návrh již obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1800 korun ročně, tedy o 150 Kč měsíčně.

Životní náklady důchodců by se měly v roce 2012 zvýšit podle propočtů MF, které zatím neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by pak měly životní náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta. V příštím roce by přitom měly životní náklady kvůli změně DPH stoupnout všem skupinám domácností.

Naopak v roce 2013 by měly náklady růst pouze důchodcům a nízkopříjmovým domácnostem s dětmi. Ostatním by měly mírně klesnout.

Podle studie institutu CERGE-EI plánované zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty ukrojí příští rok z reálných příjmů tuzemských domácností v průměru 247 korun měsíčně. V roce 2013 se jejich výdaje kvůli sjednocení sazeb DPH zvýší průměrně o 410 korun. Nejvíc změna zasáhne desetinu lidí s nejnižšími příjmy. Jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty nyní z členských zemí používá pouze Dánsko.

Peníze z DPH mají podle koaliční dohody jít na velkou důchodovou reformu. Mají nahradit výpadek způsobený odklonem peněz do nově zavedených soukromých penzijních fondů.

Změny DPH by měly pocítit i obce a jednotlivá ministerstva. "Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, oprav bytového fondu, svozu odpadů a samozřejmě příspěvků na provoz zřizovaných organizací (například školy, školní jídelny, knihovny), kde se změna týká zejména zvýšení cen vodného, dodávek tepla a potravin pro školní jídelny," uvádí schválený materiál.

Větší města odhadují zvýšení výdajů do 10 milionů korun. V případě Brna MF předpokládá zvýšení výdajů o 65 milionů korun a například v případě Ostravy o 47 milionů korun. V případě ministerstev by měly příští rok náklady stoupnout o více než dvě miliardy korun a v roce 2013 o 5,5 miliardy korun.

Schválený materiál rovněž počítá se změnou zákona o rozpočtovém určení daní, který rozděluje krajům 8,92 procenta a obcím 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu sdílených daní. Od roku 2012 by se přitom v případě obcí měl tento podíl u DPH snížit na 19,93 procenta a od roku 2013 na 19,90 procenta. Podíl krajů klesne ze současných 8,92 procent a na 8,29 procenta a následně na 8,28 procenta. Změna rozpočtových pravidel tak podle MF zajistí, aby zvýšený příjem z DPH byl započítáván do výpočtu stavu důchodového účtu, jehož přebytky se převádějí na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu ve státních finančních aktivech.

Po těchto změnách tak MF předpokládá, že státní rozpočet získá na DPH příští rok navíc 21,3 miliardy korun a v roce 2013 22,5 miliardy korun.

Podle dřívějších informací Mladé fronty Dnes ovšem stát na zvýšení DPH nevydělá a na důchodovou reformu mu nezbude skoro nic. Změna DPH má podle listu přinést 22 miliard korun, ministerstva ale spočítala, že zhruba devět miliard Kč budou činit výdaje spojené se zvýšením daně a dalších 11 miliard spolknou úlevy a výhody, kterými politici provedení reformy podmínili.