Čína se k Lagardeové do čela MMF nevyjádřila, žádá konzultace

Lagardeová svou kandidaturu oznámila ve středu, týden poté, co dosavadní generální ředitel Dominique Strauss-Kahn kvůli obvinění ze znásilnění pokojské v newyorském hotelu podal rezignaci. Podle diplomatických zdrojů si Lagardeová kromě jednomyslné podpory členských zemí Evropské unie zajistila podporu ze strany Spojených států a Číny. O podpoře Pekingu pro francouzskou kandidátku mluvil v minulých dnech i mluvčí francouzské vlády François Baroin.

Vyjádření ministerstva však jen zopakovalo dosavadní pozici Pekingu, podle níž by vedení fondu "mělo posílit zastoupen mladých tržních ekonomik a vzít v úvahu změny ve světové ekonomice ". Rozhodování o novém šéfovi MMF by mělo "dodržet principy otevřenosti a transparentnosti a být založen na schopnostech".

"Čína vzala v potaz, že některé země navrhly kandidáty na funkci výkonného ředitele MMF. Doufáme že toto rozhodnutí bude učiněno prostřednictvím demokratických konzultací na základě výše zmíněných principů," uvádí se ve sdělení. Podle Reuters to naznačuje, že Peking přinejmenším očekává, že se s ním bude o výběru nového šéfa fondu diskutovat.

V souvislosti s volbou nové hlavy MMF se zvýšil tlak na ukončení tradičního nároku Evropy na obsazení tohoto postu. Zástupci pěti mladých tržních ekonomik v radě MMF - Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky - v úterý vyzvali k "opuštění zastaralé nepsané tradice, která vyžaduje, aby šéf MMF byl bezpodmínečně z Evropy". Rozvojový svět se však zatím není schopen shodnout na společném kandidátovi, což významně posiluje šance Lagardeové.

MMF bude nominace na nového šéfa přijímat do 10. června, rozhodnutí by pak mělo padnout do 30. června. Strausse-Kahna v čele fondu prozatím nahradil Američan John Lipsky.