Analýza MPO: Nejrychleji roste high-tech průmysl

V českém průmyslu se vloni nejvíc dařilo firmám, které podnikají v technologicky nejnáročnějších oborech. Jejich tržby v minulém roce vzrostly o pětinu. Celkem se produkce českého zpracovatelského průmyslu vloni zvýšila o deset procent. Hlavní zásluhu na tom ovšem stále má středně technologicky náročná výroba, zejména automobilový průmysl, strojírenství nebo produkce elektrických zařízení. Ukázala to vyčerpávající Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2010, kterou ministerstvo právě dokončilo a předkládá ji vládě.

"Hospodářský vývoj České republiky zaznamenal za uplynulý rok jasné zotavení. Světová ekonomika se postupně navrátila k růstu, což pomohlo i nám. Výsledkem byl nárůst produkce zpracovatelského průmyslu a vyšší obrat zahraničního obchodu, které se přetavily v meziroční růst HDP o 2,2 procenta. Česká republika profitovala hlavně z obnovení hospodářského růstu v EU, jejíž výkonnost meziročně posílila o 1,8 %," vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a dodává: "Pro letošní rok odhadujeme růst českého HDP okolo dvou procent."

K obdobným závěrům došla ve svém včera zveřejněném pololetním výhledu i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. OECD nicméně České ekonomice předpovídá silnější růst, a to přes dvě procenta. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa ovšem varuje, že mezi závěry OECD je i upozornění, že hospodářská krize ještě nemusí být u konce: "Je proto nezbytné, abychom co nejrychleji položili základy budoucí konkurenceschopnosti České republiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto představilo Strategii konkurenceschopnosti, která do detailu popisuje přes čtyři desítky konkrétních projektů připravených na míru české ekonomice, které bychom měli v následujících letech uskutečnit, abychom se do roku 2020 posunuli mezi dvacítku nejvíce konkurenceschopných zemí světa."

"Naše Analýza vývoje české ekonomiky za minulý rok přinesla i velmi pozitivní zprávu, že se obnovila tendence rychlejšího růstu produktivity práce než mezd," říká ministr Martin Kocourek, zároveň ale dodává: "Nadále ovšem přetrvávají strukturální závislosti a vysoká citlivost na vývoji hospodářství několika klíčových partnerů."

"Klíčové tak pro nás bylo to, že se mezi nejrychleji rostoucí země zařadilo Německo. Z toho těžil především český průmysl, který v hojné míře využívá subdodávek německým firmám. Vysokou dynamiku ovšem výrazně ovlivnil efekt nízké srovnávací základny roku 2009. Její vliv ale postupně vyprchával a na konci roku produkce odpovídala zhruba úrovni druhého pololetí roku 2008," říká Jaroslav Vomastek, ředitel odboru ekonomických analýz Ministerstva průmyslu a obchodu.

Hlavním zahraničním trhem pro české produkty zůstala i v roce 2010 Evropská unie. Do jejích členských zemí zamířilo bezmála 84 % veškerého českého exportu. Vývoz z České republiky vloni vůbec poprvé překonal hranici 2,5 bilionu korun, a celkový přebytek obchodní bilance tak dosáhl 123 miliard korun, což je historicky druhý nejlepší výsledek. Více než polovinu celého českého exportu přitom tvoří vývoz strojů, ve kterém má hlavní podíl automobilový průmysl.

Analýza také potvrdila opožděný dopad hospodářské krize na české stavebnictví. To se vloni meziročně propadlo o 7,8 %. Projevila se v něm úsporná opatření vlády i nižší poptávka domácností a firem.