Železnice během protestu, do kterého se zapojilo také 23 nákladních vlaků, nezaznamenaly žádné komplikace z hlediska bezpečnosti vlakové dopravy. Strojvůdci předem slíbili, že soupravy na dobu stávky odstaví na nádražích.
"Myslím, že to mělo svůj efekt. Určitě to nebude národní sport, pokud ale bude potřeba, akci zopakujeme," řekl ČTK šéf Federace strojvůdců Milan Hošták. Vedení osobního přepravce ZSSK se kolapsu železniční dopravy snažilo zabránit například nasazením instruktorů, kteří za běžných podmínek jen dohlížejí na práci strojvůdců. Od stávky dříve odstoupili dispečeři a výpravčí.
Odborářům se nelíbí opatření na ozdravení tří zadlužených železničních společností, jež vláda schválila v březnu. Plán počítá mimo jiné s tím, že státní ŽSR, ZSSK a nákladní dopravce ZSSK Cargo do roku 2014 dohromady propustí zhruba 5000 z celkového počtu 31.500 pracovníků. ZSSK v rámci úspor tento měsíc zrušila nebo omezila provoz více než 300 vlaků hlavně v regionální dopravě, což znamená pokles výkonů asi o tři procenta.
Dosud nejrozsáhlejší protest uspořádali slovenští železničáři v roce 2003. Tehdy na několik dnů úplně paralyzovali železniční dopravu v zemi a do práce se vrátili až po předběžném opatření soudu.
Pravidla stávek zaměstnanců na Slovensku komplikují chybějící zákony. Ústava sice právo na stávku s výjimkou vybraných profesí zaručuje, její průběh je ovšem v zákonu podrobněji upraven jen v souvislosti s kolektivním vyjednáváním.