DPA: Německá koalice pro zachování daně z jaderného paliva

O termínu, kdy by mohlo Německo vyřadit všechny své atomové elektrárny z provozu, dnes představitelé koalice v berlínském kancléřství také diskutují. Zda našli shodu i v této otázce, není zatím známo.

Daň z jaderného paliva je součástí úsporného balíku, který kabinet kancléřky Angely Merkelové prosadil loni. Výnos z této daně poputuje do zvláštního fondu, z něhož bude financován rozvoj obnovitelných zdrojů. Právě na nich chce Německo v budoucnu postavit svou energetickou politiku.

Výběr této daně je časově omezen do roku 2016. Provozovatelé německých jaderných elektráren mají za každý gram paliva odvádět státu 145 eur (téměř 3600 Kč). V průměru tak za každou atomovou elektrárnu v zemi zaplatí přibližně 150 milionů eur (3,7 miliardy Kč).

Výši příjmů z této daně, které už ministerstvo financí zakalkulovalo do rozpočtových plánů Německa, mohou ještě ovlivnit záměry kabinetu s utlumováním jaderné energetiky. Pokud by se rozhodla neobnovovat provoz v sedmi elektrárnách dočasně odpojených po březnové havárii v japonské Fukušimě a znovu by nevrátila do sítě ani už roky odstavený poruchový reaktor v Krümmelu, klesly by příjmy z této daně podle expertů na 1,3 miliardy eur ročně.

Špičky německé vládní koalice se sešly k večernímu jednání, aby sjednotily svůj postoj k plánovanému odklonu země o jádra. V pondělí předá kancléřce šéf takzvané etické komise doporučení tohoto 17členného grémia expertů k bezpečnému přechodu Německa od jaderné energetiky k využívání obnovitelných zdrojů. Podle informací, které pronikly do německých médií, komise považuje za reálné úplné ukončení jaderného programu do deseti let.

Rok 2021 prosazuje také koaliční bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) a nedávno ho podpořila i Merkelová. Část její Křesťanskodemokratické unie (CDU) je ale proti tak rychlému zavírání atomových elektráren. Poslední vládní straně, svobodným demokratů (FDP), se zase nelíbí stanovování pevného konečného data.