Farmářské trhy, na nichž zemědělci či malovýrobci potravin nabízejí své produkty, se staly hitem loňského roku. V ČR funguje už více než stovka těchto trhů, z toho zhruba čtvrtina v Praze.
Kodex, který dnes na tržišti na Kubánském náměstí v Praze ministr zemědělství Ivan Fuksa symbolicky přitloukl na dřevěnou vývěsku, má přispět k lepší orientaci spotřebitelů. Dokument má rovněž posílit důvěru zákazníků, že získají skutečně to, co trhy slibují, tedy čerstvé, kvalitní potraviny přímo od domácích výrobců. Na vzniku dokumentu po zhruba čtyři měsíce pořadatelé trhů spolupracovali také s Asociací krajů, Svazem měst a obcí a Sdružení místních samospráv.
V minulosti se vyskytlo několik případů, kdy prodejci klamali zákazníky. Překupníci na trzích nabízeli zboží, které předtím pořídili ve velkoobchodě, a vydávali je za čerstvý výrobek přímo od pěstitele či regionální specialitu.
Na trzích prodávající farmáři a výrobci potravin mají být schopni prokázat původ nabízeného zboží. Farmáře může při prodeji zastupovat jiný rodinný příslušník nebo osoba, se kterou má farmář uzavřenou smlouvu, případně má od sedláka písemné pověření k prodeji. V případě splnění těchto podmínek bude moci stánek být označen jednotným viditelným logem.
Trhy obnovují v ČR téměř zaniklou tradici pouličního prodeje potravin. Nabízejí většinou lokální výpěstky a potraviny. Jejich sortiment je do velké míry ovlivněn ročním obdobím, na němž je závislá především nabídka ovoce a zeleniny. Na trzích jsou k dostání také mléčné výrobky, uzeniny, vejce, med, pekařské výrobky, květiny, víno či pálenky od tuzemských výrobců. Většina trhů přes zimu nefungovala, jejich sezona se od března znovu postupně rozjíždí a stále přibývají nová místa pro jejich konání.
Zájem farmářů a menších výrobců potravin o přímý prodej výrobků roste, protože za ně dostávají lépe zaplaceno a nemusejí se dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje. Spotřebitelé pak v neobvyklých způsobech prodeje hledají alternativu k supermarketům, jejichž nabídku někteří z nich kritizují kvůli kvalitě nebo neosobnímu prostředí.