Španělský rozpočtový deficit výrazně klesá, plní letošní cíl

O pokles schodku se zasloužil nárůst daňových příjmů o čtyři procenta, z toho příjmy z daně z přidané hodnoty vzrostly o téměř 12 procent. Vláda v rámci úsporných opatření zvýšila DPH od loňského července o dva procentní body na 18 procent.

Španělsko považují finanční trhy za další zemi okraje eurozóny, kterou by mohla zasáhnout dluhová krize. Vláda Josého Luise Zapatera se od loňska snaží úspornými kroky a reformami přesvědčit investory, že i přes stagnující ekonomiku dokáže snižovat rozpočtový deficit a že nebude po Řecku, Irsku a Portugalsku další zemí eura, která požádá o mezinárodní finanční pomoc.

Vláda si pro letošní rok vytyčila cíl snížit schodek veřejných financí na šest procent HDP z loňských 9,2 procenta a ministryně hospodářství Elena Salgadová uvedla, že dnešní údaje ukazují na postup ke splnění plánu. Madrid se podle ní vejde i do cíle pro státní dluh, který má letos dosáhnout maximálně 68,7 procenta HDP. Salgadová však podotkla, že v letošním roce bude Španělsko muset přijmout další úsporná opatření.

Horší je situace v regionálních rozpočtech, které rozpočet centrální vlády nezahrnuje. Vláda informovala, že v prvním čtvrtletí měly regiony deficit 0,46 procenta HDP, zatímco pro celý rok mají stanoven cíl 1,7 procenta. Katalánsko, které tvoří asi pětinu ekonomiky Španělska, však dnes sdělilo, že jeho letošní deficit bez další vládní pomoci směřuje ke 2,7 procenta HDP.