Guvernér řecké centrální banky odmítl myšlenku návratu k drachmě

Myšlenku odchodu Řecka z eurozónu nastínilo více ekonomů, naposledy se tak v úterý v komentáři v listu The Wall Street Journal vyjádřil člen prestižního institutu Freeman-Spogli Josef Joffe.

Provopulos se k názorům na opětovné zavedení drachmy vyjadřoval u příležitosti zveřejnění zprávy o dopadech klimatických změn na řeckou ekonomiku v příštích 90 letech. "Tato zpráva je jasnou odpovědí na různé nepravděpodobné a směšné scénáře, které zde kolují. Připomínám, že všechny výpočty rozboru nákladů a výnosů, které jsou obsažené v této zprávě, jsou v eurech," řekl guvernér.

Handelsblatt k tématu problémů Řecka napsal, že Atény se s evropskými věřiteli předběžně dohodly na založení privatizačního úřadu, který bude fungovat nezávisle na vládě. Konečné dohody má být podle listu dosaženo co nevidět.

Handelsblatt neuvedl zdroj svých informací. Podle listu zatím není jasné, zda se budou na činnosti úřadu nějakým způsobem podílet Mezinárodní měnový fond, Evropská unie anebo Evropská centrální banka.

Činitelé Evropské unie již vyzvali Atény, aby privatizační tempo neodkladně urychlily. Navrhli také, aby vznikla správcovská společnost, která by na celý proces dohlížela. Fungovala by podobně jako úřad, který si před 20 lety založili Němci a jehož úkolem bylo dohlížet na privatizaci státních podniků v bývalé Německé demokratické republice.

Řecký ministr financí JHorgos Papakonstantinu o víkendu řekl, že EU nežádala, aby mohla při prodeji majetku hrát klíčovou roli. Nabízí prý jen zkušenosti. Papakonstantinu také slíbil, že Řecko si do roku 2015 díky úsporám a zvýšení daní zajistí zhruba 28 miliard eur (asi 687 miliard Kč).