"Tyto praktiky bývají často spojené s korupcí, často jsou dobře organizované," uvedl Pospíšil. Tajné dohody uchazečů o zakázky jsou známé také pod anglickým názvem bid rigging. Pojem označuje dohodu o ceně stejně jako o rozdělení trhu. Firmy v těchto případech spolu o zakázku nesoupeří, ale naopak se domluví, která z nich zakázku získá. V souboji o další tendr si poté své pozice případně vymění.
Dohoda může mít i takovou podobu, že se do soutěže přihlásí jen omezený počet uchazečů a další firmy své nabídky nepřihlásí. Můžou se také dohodnout na tom, kdo předloží cenově "nejvýhodnější" nabídku.
Bránit se tajným dohodám firem chce antimonopolní úřad prostřednictvím plánované velké novely zákona o ochraně hospodářské soutěže. Uchazeči usvědčení z takových dohod budou podle návrhu čelit nově vedle pokuty také například ztrátě přístupu k veřejným zakázkám na tři roky.
Možným znakem tajné dohody firem je například situace, kdy se do soutěže o zakázku přihlásí jen malý počet společností nebo nepodání nabídky dodavatelem, který se soutěží dosud obvykle účastnil.
Prvním tuzemským případem úspěšného odhalení tajné dohody soutěžitelů byla v roce 2010 zakázka pro Vojenskou ubytovací a stavební správu v Litoměřicích. ÚOHS v tomto případě pěti firmám uložil pokutu v celkové výši 4,9 milionu korun. Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích letos v březnu v této kauze obžalovalo 52 lidí podezřelých z manipulací se zakázkami. Kromě úředníků veřejné správy čelí obžalobě také 38 představitelů firem a jejich zaměstnanců.
Kauza je nejrozsáhlejším případem protikorupční policie. Obžalovaní podle ní zmanipulovali nejméně 30 zadávacích řízení za 300 milionů korun.