Nelíbí se jim především záměr ponechat jednu z již utlumených nejstarších atomových elektráren po dva roky v pohotovostním režimu jako rezervu, která by mohla být znovu aktivována v případě nedostatku elektřiny. Plán koalice navíc počítá v roce 2018 s přezkoumáním odklonu, v čemž vidí hrozbu možné revize a opětovného prodloužení využívání jádra. Požadují proto po Merkelové úpravy návrhu, který má v pondělí schválit její kabinet.
Kancléřka se tak dostala do obtížné situace, neboť souhlas opozice nutně potřebuje. Novelu energetického zákona musí odhlasovat i horní komora německého parlamentu, Spolková rada, kde zasedají právě zástupci všech 16 regionálních vlád a opozice tam má většinu. Vláda Merkelová navíc usiluje o podporu napříč politickým spektrem, která by jejímu obratu proti dosavadnímu energetickému kurzu středopravé koalice dodala důvěryhodnosti u protiatomově naladěné veřejnosti.
Opozice však není jediná, komu se nový energetický program kabinetu nezamlouvá. Ten totiž i přes postupné odstavení jaderných elektráren nadále počítá s vybíráním daně z jaderného paliva, kterou mají odvádět provozovatelé nukleárních zařízení. Energetický koncern E.ON už oznámil, že kvůli tomu podá na německou vládu žalobu, konkurent RWE právní kroky zvažuje.