Bělorusko musí privatizovat, úvěr od MMF nemá jistý

Půjčku Minsku slíbil regionální fond, do něhož přispívá šest bývalých sovětských republik. Největší díl připadá na Rusko. Úvěr bude uvolňován postupně v průběhu tří let a hodně bude záležet na tom, jak země postupuje s plněním dohodnutých podmínek.

Bělorusko nedávno pořádalo Mezinárodní měnový fond, aby mu poskytl úvěr až osm miliard dolarů (asi 135 miliard Kč). Minsk doufá, že dohoda o poskytnutí úvěru z regionálního fondu MMF přesvědčí, aby žádosti Běloruska vyhověl. To ale není jisté, protože běloruský prezident Alexandr Lukašenko v minulosti Západ značně popudil ostrým zásahem vůči tamní opozici.

Pokud by země přesto dostala peníze i od MMF, měla by k dispozici dohromady ekvivalent 20 procent svého ročního hrubého domácího produktu. S těmito penězi by se vláda pokusila zabránit hospodářskému chaosu, stabilizovat kurz běloruského rublu a zastavit rychlý růst cen. Inflace se totiž vyšplhala už nad 20 procent.

Bělorusko v květnu devalvovalo rubl zhruba o 36 procent a zmrazilo také ceny základních potravin, které předtím výrazně vzrostly. Řada lidí si tak začala dělat zásoby a vzala útokem směnárny.

Krize autoritářskému Lukašenkovi politicky značně ublížila, protože mezi lidmi se šíří obavy a stále větší nespokojenost. Lukašenko je u moci od roku 1994 a udržuje v Bělorusku podobné zřízení, jaké fungovalo v časech Sovětského svazu. To znamená, že stát ovládá ekonomiku a prezident za své úspěchy vydává především sociální péči a stabilitu.

Běloruský ministr financí Andrej Charkavec v sobotu řekl, že úvěr od regionálního fondu by snad mohl přesvědčit MMF, aby žádosti Běloruska také vyhověl. Mise měnového fondu bude v Minsku pracovat do 13. června, pak se rozhodne, zda žádosti vyhoví. První tranše úvěru, který si Minsk zajistil u regionálního záchranného fondu, by měla být ve výši 800 milionů dolarů uvolněna ještě v červnu.

Výměnou za úvěr však musí Bělorusko během tří let zprivatizovat státní majetek až za 7,5 miliardy dolarů (asi 126,5 miliardy Kč). Ministr řekl, že dohoda nevyžaduje privatizaci konkrétních podniků, analytici ale tvrdí, že největší zájem zřejmě bude o společnost Belaruskali. Ta je producentem potaše, jinak také oxidu draselného, který se často využívá v zemědělství, kde se s ním hnojí.

MMF už v letech 2009 a 2010 Bělorusku půjčil asi 2,5 miliardy dolarů, jeho snaha zemi pomoci ale podle agentury Reuters nakonec vyšla naprázdno. Před prezidentskými volbami v prosinci 2010 totiž Minsk citelně zvýšil veřejné výdaje, takže veškerý dosavadní pokrok byl ten tam. Pokud se tudíž MMF nyní rozhodne, že Minsku vyhoví a opět mu půjčí, bude patrně vyžadovat i průběžné plnění velmi tvrdých podmínek.