Moody's patrně neuzná změnu splatnosti řeckých dluhopisů

"Za současných podmínek je těžké si představit, že to někdo udělá dobrovolně," řekl novinářům v Paříži ředitel divize státních dluhopisů Moody's Bart Oosterveld. Hovořil tak o návrhu představitelů některých evropských institucí, aby soukromí investoři dobrovolně přistoupili na prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů.

"Naše definice platební neschopnosti předpokládá, že pokud má být něco dobrovolné, pak to skutečně musí být dobrovolné," řekl Oosterveld. "Podle našeho názoru je velmi pravděpodobné, že toto bude úvěrová událost," dodal. Úvěrovou událostí se v tomto kontextu rozumí neschopnost dané země dostát závazkům vůči věřitelům.

Evropští činitelé se snaží bankrot Řecka za každou cenu odvrátit. Ovšem aby další finanční injekci pro Řecko obhájili před daňovými poplatníky, snaží se vymyslet takový způsob, který by státní pokladny jednotlivých členských zemí zatížil co nejméně.

Moody's má pocit, že soukromí držitelé řeckých dluhopisů jsou ke změně podmínek splatnosti nuceni. Respektive pokud se rozhodnou na nabídku přistoupit, pak to podle Moody's patrně učiní spíš ze strachu ze sankcí, co by se stalo, kdyby na nabídku nepřistoupili, než proto, že budou mít o nabídku skutečně zájem. Zda to tak je, to se teprve ukáže, protože Moody's žádné konkrétní poznatky o obavách investorů zatím nezmínila.

K situaci Řecka se znovu vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. V článku, který vyjde ve středu v listu Die Welt, ministr mimo jiné píše, že eurozóna bude muset Řecku poskytnout novou pomoc, a to ve značném objemu. Jedině tak se prý může vyhnout riziku prvního státního bankrotu mezi svými členy. "Čelíme teď naprosto reálnému riziku první nekoordinované státní insolvence v rámci eurozóny," uvedl Schaüable. Podle jedné z pasáží, kterou otiskla agentura Reuters, ale Schäuble počítá právě i s účastní soukromých věřitelů.

Oosterveld z agentury Moody's poznamenal, že je velký rozdíl mezi současnou situací Řecka a takzvanou vídeňskou iniciativou z roku 2009. V jejím rámci se mezinárodní banky dohodly, že nechají otevřeny úvěrové linky pro své "dcery" ve východní Evropě, respektive v Rumunsku, Lotyšsku, Maďarsku a Srbsku. "U Řecka jde o to, že se mu to stalo moc pozdě. Teď je opravdu těžké si představit, že někdo bude něco dělat dobrovolně," podotkl Oosterveld k možnosti dobrovolné záchrany Řecka. Riziko státního bankrotu Řecka je podle něj rizikem naprosto reálným.