Hospodářství Slovenska táhl zejména export, který přidal meziročně o 15,8 procenta. "Předpokládáme, že poptávka přichází zejména z Německa, našeho největšího obchodního partnera, které si nadále udržuje solidní ekonomický růst," uvedl analytik ING Eduard Hagara. Domácí poptávka se kvůli úsporným opatřením vlády snížila o 0,2 procenta.
Po očištění o sezónní vlivy si slovenský HDP v prvním čtvrtletí ve srovnání s koncem minulého roku polepšil o procento.
Loni slovenská ekonomika stoupla meziročně o čtyři procenta. Podařilo se jí tak vymazat většinu ztrát z předchozího roku, kdy se kvůli dopadům světové hospodářské krize propadla o 4,8 procenta. Kvůli vládnímu balíčku na ozdravení státních financí, který zahrnoval propouštění ve státní správě a zvýšení některých daní, se letos očekává přibrzdění tempa růstu hospodářství. Ministerstvo financí v poslední prognóze odhadlo, že HDP v tomto roku přidá o 3,4 procenta.
Nezaměstnanost v prvním kvartálu dosáhla 13,9 procenta, zůstala tak na úrovni posledního loňského čtvrtletí, kdy byla nejnižší za celý minulý rok. Slovensko ale nadále patří v Evropské unii mezi země s nejvyšší nezaměstnaností.
Průměrná mzda na Slovensku v sledovaném období sice stoupla meziročně o 2,9 procenta na 746 eur (18.070 Kč), kvůli vyšší inflaci ale poprvé od konce roku 2008 reálně klesla, a to o 0,4 procenta. V Česku průměrný plat v prvním čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím loňska vzrostl o 2,1 procenta na 23.144 Kč, reálně po odečtení inflace se mzda zvýšila o 0,4 procenta.