Papandreu dnes jednal s politickou radou vládnoucí socialistické strany PASOK, aby v zárodku neutralizoval dopad šířícího se veřejného neklidu a rostoucích nepokojů kvůli sociálním dopadům úspor. Mezi členy PASOK se objevily výzvy k revizi vládních plánů, které počítají s dalším snižováním sociálních dávek a rychlou privatizací.
Zatím odbojné hlasy v PASOK jen doutnají, pokud by se však ve straně rozhořela rebelie, parlament by zřejmě nový vládní plán odmítl, což by asi vedlo k předčasným volbám. Parlament má hlasovat o novém plánu úspor do konce měsíce.
V ulicích řeckých měst pravidelně protestují desetitisíce lidí proti škrtům, které vyžaduje dohoda s EU a MMF. Na čtvrtek ohlásili stávku zaměstnanci státních podniků určených k privatizaci
Mluvčí vlády Jorgos Petalotis odmítl návrhy, aby se Papandreu vydal "snadnou" cestou k předčasným volbám. "Bylo by pro nás velmi snadné říci ´uspořádejme volby, proč bychom měli nést tu bombu, kterou jsme zdědili, až do konce´? Volby by však měly pro zemi horší důsledky," prohlásil mluvčí.
Nový plán úspor má jen letos získat do rozpočtu úsporami či daněmi 6,4 miliardy eur (156 miliard Kč) a předpokládá výrazné urychlení privatizace. Program zahrnuje další snížení počtu zaměstnanců veřejného sektoru, restrukturalizaci nebo uzavření veřejných podniků a změny v platbách sociálních dávek. Na straně příjmů by měla vláda vedle privatizace omezit daňové výjimky, zvýšit majetkové daně a pokročit v boji s daňovými úniky.
Novým ekonomickým programem podmínili inspektoři EK, ECB a MMF uvolnění další splátky loni dohodnutého úvěru v celkové sumě 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Konečná zpráva mise "trojky", kterou dnes získala agentura Reuters, vyzývá Atény k dalším opatřením a hrozí neuvolněním slíbené úvěrové tranše.
"Strategie financování (rozpočtu) musí být revidována. Vzhledem k tomu, jak se vzdálila možnost návratu Řecka na trhy v roce 2012, je nyní adaptační program podfinancovaný," píše se ve zprávě. "Dokud toto podfinancování nebude vyřešeno, nemůže být uvolněna další splátka." Zpráva rovněž uvádí, že brzy bude založena privatizační agentura s nezávislým vedením, do níž budou moci vyslat své zástupce Evropská komise a členské země eurozóny.
Eurozóna nyní také intenzivně jedná o nové tříleté pomoci Řecku do poloviny roku 2014, která by měla nahradit dosavadní úvěrový program v případě, že země nebude schopna od příštího roku získávat peníze ke splácení dluhů na kapitálovém trhu. Velké spory se nyní vedou o otázku zmírnění řecké dluhové zátěže.
Část eurozóny v čele s Německem navrhuje dohodnout se se soukromými investory na výměně dosavadních řeckých dluhopisů za cenné papíry stejné hodnoty s delší lhůtou splatnosti. Proti jakékoli změně podmínek splácení řeckých dluhů se ostře staví Evropská centrální banka, proti jsou také Francie a další země jižní Evropy.