Zpřesněné údaje byly mírně lepší než předběžné, které ukázaly celoroční pokles o 3,7 procenta, údaj o mezičtvrtletním poklesu se nezměnil. Vykázaly sice u kapitálových výdajů v důsledku zemětřesení hlubší pokles, to však nahradily příznivější vývoj firemních zásob.
Průmysloví výrobci v zasažené severovýchodní části země postupují v obnovování zásobovacích řetězců, což vyvolává naděje na brzké oživení produkce a vývozu. Průmyslová výroba v dubnu meziměsíčně vzrostla o jedno procento a oživení z březnového rekordního propadu. Příznivý scénář může ohrozit zpomalování globální ekonomiky, tento vývoj však analytici vesměs považují za dočasný.
"Útlum v zahraničních ekonomikách se zdá být dočasný, protože jednou z příčin jsou problémy s dodávkami po přírodní pohromě v Japonsku. Spotřebu oslabují vysoké ceny komodit, ty se však v poslední době stáhly zpět," řekl agentuře Reuters ekonom Mizuho Research Institute Jasumo Jamamoto.
Japonská ekonomika se kvůli zemětřesení, cunami a následné krizi jaderné elektrárny Fukušima dostala do nejhorší akutní krize od druhé světové války. Zemětřesení poškodilo továrny v regionu a mnoho místních firem, zvláště automobilek, muselo přerušit výrobu kvůli nedostatku součástek. Celkové škody se odhadují na 300 miliard dolarů (asi pět bilionů korun), což by z japonské katastrofy učinilo nejnákladnější přírodní neštěstí v historii.
Japonská ekonomika však byla vratká již před zemětřesením. Čína loni sesadila Japonsko z pozice druhé největší ekonomiky světa. Zemi také stále trápí pokles spotřebitelských cen, stárnoucí populace a snižování počtu obyvatel a obrovský veřejný dluh.
Mezinárodní měnový fond tento týden předpověděl, že japonská ekonomika v letošním roce zaznamená pokles o 0,7 procenta. Ve svém dubnovém odhadu přitom MMF očekával, že japonská ekonomika letos stoupne o 1,4 procenta. Podle fondu by mělo Japonsko začít výrazně oživovat ve druhé polovině roku a oživení bude pokračovat i v příštím roce, kdy by měl HDP vzrůst o 2,9 procenta.