Lagardeová se uchází o nejvyšší funkci v MMF poté, co na místo výkonného ředitele rezignoval další Francouz Dominique Strauss-Kahn. Ten byl obviněn z pokusu o znásilnění hotelové pokojské a čeká jej soudní líčení v New Yorku. Hlavním protikandidátem Lagardeové je zatím guvernér mexické centrální banky Agustín Carstens.
Lagardeová se ve středu setkala s čínským vicepremiérem Wang Čchi-Šanem a šéfem centrální banky Čou Siao-čchuanem a řekla, že s nimi vedla "velmi solidní a hluboké" diskuse. Uvedla, že reformy rozhodování v MMF by měly nadále zvyšovat váhu rozvojových ekonomik včetně Číny.
Lagardeová navrhla zvýšit podíl hlasů Číny na rozhodování v MMF na 6,4 procenta. V listopadu se MMF dohodl na posílení čínské hlasovací kvóty na 6,14 procenta z dosavadních 3,6 procenta, čímž by se Čína dostala před Německo, Francii i Británii. Lagardeová také slíbila, že pomůže Číně k většímu využití její měny na globálních trzích, což je klíčový požadavek Pekingu.
Lagardeová oznámila svou kandidaturu 25. května a na konci května zahájila v Brazílii svou předvolební cestu po světě. Do Číny přijela z Indie, žádná z těchto zemí jí však svou podporu výslovně nepřislíbila.
Carstens navštíví Čínu příští týden a nyní získává podporu v domovské Latinské Americe. Ve středu se za něj jako první latinskoamerická země oficiálně postavila Kolumbie a kolumbijské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že jej podporuje dalších dvanáct zemí regionu. Ve prospěch žádného kandidáta se v Latinské Americe však zatím nevyslovily přední jihoamerické země Brazílie, Argentina a Chile.