Dnešek byl posledním dnem, kdy bylo možné podat závaznou kandidaturu na hlavního ředitele MMF. Tím byl donedávna Dominique Strauss-Kahn, shodou okolností rovněž Francouz. Funkce se ale v květnu vzdal kvůli obvinění, že se pokusil znásilnit pokojskou. Nový šéf měnového fondu by měl být vybrán do 30. června.
Manuel je bývalým jihoafrickým ministrem financí a platí za uznávaného odborníka. Podle něj by ale funkci neměla dostat Lagardeová. Bylo by prý velmi nešťastné, kdyby byl do čela MMF zvolen Evropan, který se bude řídit pravidly EU. "Je důležité pochopit, že rozhodnutí se přijímají v kontextu světové politiky," řekl Manuel.
Dosavadní praxe je taková, že do čela MMF bývá zvolen Evropan, zatímco nejvyšší post ve Světové bance, což je sesterská organizace MMF, dostává Američan. Některé země ale chtějí s touto praxí skoncovat a především zajistit, aby MMF už nebyl v rukou Evropanů. Takové přání už v minulosti vyjádřila například Indie a Čína, ale i Rusko.
Lagardeovou podporuje Evropská unie a několik menších zemí, jako je Gruzie či Mauricius. Paříž ale doufá, že za Lagardeovou stojí i Washington a Peking. Pokud jde o Mexičana Carstense, tak mladé tržní ekonomiky se za něj nepostavily tak, jak se čekalo. Carstens postrádá hlavně jednoznačnou podporu důležitých zemí, jako je Brazílie nebo Indie.
Spojené státy a Evropa drží v MMF 48 procent hlasovacích práv, na mladé tržní ekonomiky připadá jen 12 procent. Už dlouho se přitom debatuje o nutnosti váhu hlasů rozvojového světa zvýšit, protože právě tyto země vykazují nejrychlejší hospodářský růst. Dát těmto zemím více rozhodovacích pravomocí chce i Lagardeová, která tento argument použila při své cestě po rozvojových zemích, kde představovala svou kandidaturu.
Lagardeová je v boji o nejvyšší post v MMF považována za favoritku i přesto, že ji ve Francii patrně čeká vyšetřování. Soud bude zjišťovat, zda nezneužila svého postavení v kauze vysokého odškodného, které na státu v roce 2008 vysoudil podnikatel, bývalý ministr a přítel prezidenta Nicolase Sarkozyho Bernard Tapie. Rozhodnutí, zda bude Lagardeová vyšetřována, dnes soud odložil na 8. července. Lagardeová tvrdí, že zákon neporušila, a nemá prý tedy důvod se vyšetřování obávat.