Zveřejněná data se vztahují k deficitu státního rozpočtu. Nezahrnují data z místních samospráv, ani výdaje na sociální zabezpečení. Nesouhlasí tedy ani s výší schodku všech vládních institucí, který by byl směrodatný, pokud by Evropská unie hodnotila, jak Řecko plní program hospodářské politiky.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a je tedy otázkou, zda dostane i zbytek úvěru.
Poslední mise EU, MMF a Evropské centrální banky byla v Aténách v květnu. Posuzovala právě pokrok Řecka při plnění dohodnutých podmínek, ale zjistila, že Řecko v zavádění reforem zaostává. Další tranše úvěru za 12 miliard eur měla být původně uvolněna v červnu, Atény ale peníze dostanou až v červenci.