Ministři eurozóny nedosáhli dohody o podmínkách pomoci Řecku

"K žádnému výsledku se nedošlo," řekl novinářům po jednáních v Bruselu německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Německo chce, aby banky a další institucionální investoři, kteří drží řecké státní dluhopisy, je vyměnily za nové s lhůtou splatnosti o deset let delší. Řecko by tím dostalo čas na řešení svého dluhu v celkové sumě 330 miliard eur (zhruba osm bilionů Kč) a snížilo by to požadavek na další peníze od evropských daňových poplatníků.

Německý plán podporuje Nizozemsko a kloní se k němu řada dalších zemí eurozóny. Problémem je, že jakoukoli nedobrovolnou restrukturalizaci dluhu by ratingové agentury označily za takzvanou úvěrovou událost, tedy za stav platební neschopnosti.

Tento vývoj by mohl spustit na trzích další kolo otřesů, rozšířit nákazu dluhovou krizí do dalších zemí eura a ohrozit bankovní systémy. Z toho důvodu se proti plánu ostře staví zejména Evropská centrální banka, ale i Evropská komise a z členských zemí hlavně Francie. Namísto výměny dluhopisů, která zavání nedobrovolností, žádají jemnější formu řešení, kdy by soukromí věřitelé byli motivováni k nákupům nových řeckých dluhopisů po vypršení splatnosti dosavadních.

Lucemburský ministr rozpočtu Luc Frieden uvedl, že názorové rozdíly mezi ministry se zmírnily a cílem zůstává dosáhnout dohody ještě tento měsíc. "Musíme být velmi opatrní, aby se to nepovažovalo za ´úvěrovou událost´a nevedlo to k degradaci ratingu. Pouze v těchto přísných mezích můžeme směřovat k zapojení soukromého sektoru," řekl ministr.

EU musí sjednat dohodu o plánu pro Řecko do summitu 23.-24, června, jinak bude ohroženo uvolnění další tranše dosavadního úvěru od Mezinárodního měnového fondu a Řecko bude stát před akutním rizikem bankrotu. Jednání ministrů budou pokračovat v neděli večer v Lucemburku, hodně se však čeká od páteční schůzky německé kancléřky Angely Merkelové s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Atény nyní čekají, že mezinárodní věřitelé jim po nedávné inspekci uvolní životně důležitou pátou tranši 12 miliard eur zahraniční pomoci, třebaže země nezvládá plnit podmínky úvěru.

Pro Řecko bude prakticky nemožné vrátit se pro peníze na kapitálové trhy už příští rok, jak záchranný program předpokládá. To znamená, že EU se bude muset složit Řecku na novou pomoc v rozsahu až 120 miliard eur.