Penzijní fondy loni připsaly klientům dvě pct, předloni 1,5 pct

"V průměru penzijní fondy klientům připsaly zhruba o 0,5 procentního bodu vyšší zhodnocení proti roku 2009, ačkoliv se našly dva fondy, které za rok 2010 připsaly klientům méně než za rok předchozí," řekl ČTK analytik společnosti Fincentrum Josef Rajdl.

Fondy podle něj měly srovnatelné zhodnocení jako jiné konzervativní produkty. Většina lepších spořicích účtů držela své zhodnocení také okolo dvou procent, na této úrovni se u většiny bank pohybovaly také termínované vklady do jednoho roku. Zajímavějšího zhodnocení nedosáhly ani fondy peněžního trhu, jejichž výnos se za rok 2010 většinou držel pod dvěma procenty. Vyšší zhodnocení tak bylo možné získat z konzervativních produktů u družstevních záložen nebo s podstoupením vyššího rizika v podílových fondech, podotkl Rajdl.

Analytik Broker Consulting Martin Novotný upozornil na to, že za posledních pět let pouze dva fondy vydělaly více, než z hodnoty vložených peněz ukousla inflace, a to Allianz PF a Generali PF. Třetím fondem, který si podle výsledků vede dobře, je Aegon PF. Ten je nejmladší a v prvních letech jeho výnosy dotoval akcionář.

Na opačném konci žebříčku výnosů je ČSOB PF Progres, který v průměru účastníkům připsal 1,35 procenta ročně. Penzijní připojištění zůstává lákavé stále jen pro účastníky vyššího věku, kteří díky státnímu příspěvku a relativně krátké době do získání nároku na výplatu starobní penze mají zajištěn výnos přesahující i deset procent ročně, a pak pro zaměstnance, kterým přispívá jejich zaměstnavatel, dodal Novotný.

Penzijní fondy nebudou mít ani v letošním roce odlišné výnosy, předpověděl analytik společnosti AWD Tomáš Rampula. Dlouhodobě se podle něj výnosy penzijních fondů budou udržovat na úrovni inflace. U úspěšnějších penzijních fondů přesahuje dlouhodobě roční výnos tři procenta. Méně úspěšné fondy jsou dlouhodobě na hranici dvou procent. Zdánlivě malý rozdíl může podle Rampuly při dlouholetém spoření zapříčinit velké finanční ztráty. Když si klient si spoří po dobu 30 let částku 500 Kč u fondu s výnosem tři procenta, jeho zůstatek je na konci spoření 624.000 Kč. V případě fondu s dvouprocentním výnosem je zůstatek 503.000 Kč, upozornil.

Výnosy penzijních fondů jsou dány jejich investiční strategií, která je kvůli legislativě silně konzervativní. Penzijní fondy nesmí v daném kalendářním roce vykázat ztrátu, což je nutí investovat pouze do produktů, které jsou podle Rampuly pro klienty penzijních fondů zcela nesmyslné. Je zde totiž zjevný rozpor mezi investičním horizontem penzijního fondu (jeden kalendářní rok) a klienta penzijního fondu (doba do odchodu do penze). "Snad se podaří tento nesmyslný nesoulad v rámci důchodové reformy odstranit," podotkl Rampula.

Penzijní fondy loni vydělaly 4,6 miliardy Kč, což bylo o dvě miliardy více než o rok dříve. Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno více než 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu zůstalo deset z původních 44 fondů. Fondy by v případě schválení důchodové reformy mohly být jedním z pilířů budoucího penzijního systému. Budou ale zřejmě muset oddělit majetek akcionářů a účastníků a projít novým licenčním řízením.

Připsané zhodnocení penzijních fondů v procentech: 2010 posledních pět let posledních deset let Aegon PF 2,11 Allianz PF 3,0 3,0 3,3 PF České spořitelny 2,34 2,0 2,9 ČSOB Progres 1,04 1,4 3,2 ČSOB Stabilita 1,5 1,6 2,6 Generali PF 2,1 2,9 3,3 ING PF 2,14 1,7 2,9 AXA PF 1,47 1,6 2,7 PF České pojišťovny 2,0 1,8 2,8 PF Komerční banky 2,23 1,7 3,0

Zdroj: Partners