Mise Mezinárodního měnového fondu v pondělí vyzvala Bělorusko k přechodu na standardní plovoucí kurz rublu a doporučila mu zvýšit úrokové sazby a zmrazit mzdy. Bělorusko předtím požádalo fond o finanční pomoc v sumě tří až osmi miliard dolarů (až 134 miliard Kč), protože zažívá svou nejhorší finanční krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.
Od počátku roku Bělorusku prudce klesají devizové rezervy a vláda musela na konci května devalvovat oficiální pevný kurz rublu o 36 procent. Navzdory zmrazení cen základních potravin navíc Minsk přestává mít pod kontrolou inflaci, která minulý měsíc vystoupila na 32,6 procenta.
Minsk nyní čeká na finanční pomoc od fondu pro země bývalého Sovětského svazu. Od něj může dostat celkem tři miliardy dolarů, letos ale nejvýš 1,2 miliardy dolarů. Výměnou za úvěry od fondu ovládaného Moskvou i od MMF už Bělorusko slíbilo zprivatizovat státní majetek za nejméně 7,5 miliardy dolarů (129 miliard Kč) a snížit letošní rozpočtový deficit na polovinu.
MMF už s Běloruskem sjednal úvěrovou dohodu v roce 2009, loni však tuto pomoc zmrazil. Před prezidentskými volbami v prosinci 2010 totiž Minsk prudce zvýšil veřejné výdaje, což podle ekonomů vedlo přímo k nynější krizi platební bilance a měny.
Krize ohrožuje autoritu prezidenta Alexandra Lukašenka, který byl v prosinci zvolen ve zpochybňovaných volbách na čtvrté funkční období. Lukašenko na konci května podkopal snahy vlády o řešení krize tvrdým útokem na ruská média, která podle něj v Bělorusku šíří paniku, a pohrozil jejich vypovězením.
Ruský ministr financí Alexej Kudrin dnes prohlásil, že takový přístup Minsku by mohl přimět Moskvu k přehodnocení svých finančních příslibů. "Pozorujeme omezení svobody médií a nepřátelské kroky vůči ruským médiím," řekl Kudrin podle agentury Interfax. "Pokud v příštích měsících takové kroky nastanou, pak si samozřejmě vyhrazujeme právo omezit úvěrovou podporu Bělorusku," dodal ministr.